Přeskočit na hlavní obsah

NOVINKY v HistoryLab.cz - digitální aplikace pro práci s historickými prameny 2.0

Původně publikovaný příspěvek jsem obnovila, novinek v Historylabu již bylo příliš mnoho...
Velkou výhodou učení dějin 20. století je nepřeberné množství dobových audiovizuálních materiálů, se kterými můžeme jako učitelé pracovat. Otázkou však často zůstává, jak dobře a účinně s těmito dobovými prameny v hodině zacházet?
Skvělým projektem je proto aplikace, kterou připravili pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů. Jmenuje se HistoryLab.cz a pokud jste o ní dosud neslyšeli, určitě by neměla uniknout vaší pozornosti.

Měla jsem před 2 lety příležitost zúčastnit se testování aplikace na školení v ÚSTRu a následně u nás ve škole přímo s žáky. Kromě toho, že můžete prostě využít hotovou aplikaci a vybrané fotografie v hodinách, přístup, který je v aplikaci uplatněn, vás může inspirovat i k další vlastní práci s fotografiemi a dokumenty.
Historici v ústavu se snažili vybírat takové fotografie, které mají koncentrovanou výpovědní hodnotu a budou sami o sobě na studenty silně působit (ačkoliv tento efekt je často zmírněn otrlostí současných mladých generací). Viz např. práce se známou fotkou Napalm girl.

1) JAK TO FUNGUJE?

Nejprve nějaké základní informace. S připravenými fotografiemi (či dokumenty) můžete pracovat:
  1. buď frontálně s celou třídou
  2. skupinově u počítačů, 
  3. individuálně, jako domácí úkol
👉a to vše můžete realizovat online při distanční výuce!
  • Hlavní výhodou je princip práce, který vychází z několika "prostých" úkonů, který každý žák zvládne i bez znalosti historického kontextu. Resp. se může skrze tyto činnosti k historickému kontextu pramene přirozeně propracovat. Jsou to: popis, srovnání a rozbor.
  • Když budete s aplikací pracovat poprvé, určitě zvolte frontální přístup a vyberte jednoduché cvičení s popisem. 
    • Je pravděpodobné, že žáci se budou zpočátku zdráhat prostě jen popisovat to, co vidí. Ale právě uvědomění si toho, co vidí, a prostý popis a vyznačení na fotografii, je východiskem k další práci a otázkám, které by bez toho kroku nemohli zodpovědět. Proto je povzbuzujte, ať se skutečně pídí po všech detailech a nebojí se pojmenovat "zjevné skutečnosti".
Na stránkách najdete ke každému cvičení podrobnou metodiku, která:
  1. popisuje způsob práce s aplikací (jak přibližovat fotografii, jak do ní vpisovat komentáře, jak do ní kreslit)
  2. a možnosti daného cvičení pro frontální výuku, skupinovou výuku a individuální výuku
Kdo má raději videa než čtení metodik, může využít širokou škálu nabídky výukových videí ÚSTR na YouTube.

2) DRUHY CVIČENÍ

V podstatě můžete na HistoryLabu najít 4 různé cesty k historickému sdělení:

  1. POPIS - na základě popisu fotografie se vyvozují další historické souvislosti či okolnosti a důvody vzniku fotografie (její historický význam).
  2. POROVNÁNÍ - porovnáním dvou různých fotografií ze stejného místa odvozujete, co se v místě zásadního změnilo/událo
  3. PÁTRÁNÍ- z několika fotografií se snaží žáci objasnit (často s pomocí internetu), k čemu podivná zobrazená věc/situace mohla sloužit
  4. CHRONOLOGIE - vícero fotografií (může být z jednoho místa i nemusí) žáci ve finálním kroku cvičení srovnají chronologicky za sebou

3) JAK ZAČÍT?

1) Zaregistrujte se.
  • jednoznačně se vám tím zjednoduší život při kontrole jednotlivých cvičení, nic se vám neztratí
  • díky registraci využijete novinky, které pro nás naši patroni z ÚSTR připravili v tomto roce hlavně díky výzvám distanční výuky
2) Vytvořte si třídy a vyberte si první cvičení 
  • jak vypadá učitelské prostředí po registraci můžete vidět níže


3) Připravte se
Cvičení si sami zkuste.

4) Využijte novinky
Nově můžete cvičení vyhledávat pomocí klíčových slov nebo pomocí časové osy. 

  • Možnost vyhledávání je skvělá a opravdu vám ulehčí práci se stále se rozšiřujícím rejstříkem cvičení.
  • Když najedete myší na cvičení, vyskočí na vás klíčová slova a odhadovaný čas, který s cvičením žáci stráví.
Podobně můžete používat i časovou osu a vybírat si chronologicky.

  • i zde získáte základní informace o cvičení, když na ně najedete myší. Ovšem tentokrát bez klíčových slov, navíc ovšem obsahují barevné tečky podle toho, zda patří do světových nebo českých dějin.
Práce s aplikací se hodí do všech fází hodiny, ať už jako krátká evokace (s popisem či porovnáváním) či jako hlavní náplň hodiny, nebo jako opakování látky na závěr tématu.
Pokud budete s aplikací pracovat, budete u svých žáků vedle rozšiřování historického povědomí podporovat i kritické myšlení a mediální gramotnost.

Aplikace ale učí i nás, učitele, práci s nejen vizuálními prameny. Z kuloárů na Letní dílně ÚSTR jsem se doslechla, že když půjde vše dobře, bude se záběr aplikace rozšiřovat i dále do starších dějin 18.-19. století. Tak držme palce, ať vyjdou žádosti a granty, protože tento nástroj je prostě skvělý.


Komentáře

  1. Dobrý den, před několika dny jsem objevila Váš blog a včera při dalším pátrání čirou náhodou i History Lab, který mě uchvátil podobně jako Vaše tipy, náměty a názory na výuku dějepisu. Spěchala jsem tedy zpět na Váš úžasný blog, zda tady najdu o HistoryLab zmínku a případně se pokusím obohatit Vás či inspirovat:-) Ovšem samozřejmě jsem zde odkaz našla, jak by něco tak užitečného mohlo zde chybět:-) Posílám tedy velké díky za tento blog a spousty nápadů, jak oživit výuku. Nejsem totiž aprobovaný dějepisář, ale již několikátý rok historii vyučuji (8. a 9. třídu). A nedávno jsem si uvědomila, že vidím v očích dětí nudu a nezájem, tak jsem začala pátrat, co bych s tím mohla udělat. Díky za Vaše příspěvky, obrovsky mě "nakoply" a sama se těším, jak budu hodiny obměňovat a žáky začne mnou vyučovaný předmět opět bavit :-) Přeji hodně zdaru. Dagmar Š.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc mě těší, že jste mi chtěla napsat na blog svůj tip. Určitě tu ještě zdaleka nemám všechno, příště to vyjde :). Díky

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco