Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsme nahlíželi dějiny na Letní škole ÚSTR 2020?

Letní škola ÚSTR se letos naštěstí zase konala. Musím říct, že formát dvou dnů na konci prázdnin je prostě skvělý - člověk je přiměřeně odpočatý, většinou má šanci si ve škole vše připravit ve třech dnech před dílnou a má-li rozumného ředitele, tak ten ho rád pustí ještě v rámci přípravného týdne.

Nemluvě o inspiraci a motivaci těsně před začátkem dalšího školního roku, kterou můžete načerpat od lektorů a kolegů. Pro mě osobně je akce důležitá i proto, že jsem jedinou dějepisářkou na naší malé škole, což obecně považuji za výhodu (nemusím se s nikým do krve hádat nad metodikou a ŠVP), ale někdy mi prostě chybí možnost promluvit si o svém předmětu s kolegy. Proto pokud stále váháte, příští rok to určitě zkuste. A pokud vás zajímá, co jsme tam celé ty dva dny dělali, tak čtěte dál.

Jak pozvánka naznačuje - letos jsme se zabývali perspektivami v historii. Aspektem, který se snažím ve výuce využívat, ale ono jde vždycky něco vylepšit... V diskuzích mezi semináři jsme se mezi sebou i s lektory shodli, že žáci (a nejen oni) mají tendenci se tomuto přístupu spíše bránit, protože vytvořit si jeden příběh/obraz o daném historickém období je jednodušší. Na druhou stranu, pokud je k multiperspektivitě povedete, rozhodně budou hodiny dějepisu zajímavější.

I letos se vzdělávací oddělení  ÚSTR inspirovalo zahraniční literaturou, především vycházelo z pojmu historické gramotnosti jak ji definuje tým kolem kanadského historika Petera Seixase. Mezi základní východiska k perspektivám patřilo:

Různí lidé mohli tu samou událost prožívat zcela odlišně.

Když zvážíme dobový kontext, i jednání zdánlivě nesmyslné nebo šokující se může jevit smysluplné a očekávané.

Připustit odlišnou interpretaci historické události pro nás může být obtížné, protože do jednání lidí v minulosti promítáme vlastní sympatie.
Univerzální pojmy a zkušenosti (láska, vlast, národ, dobro) mohly v různých dobách mít různý obsah.
Zohlednit jiné perspektivy neznamená jen něco doplnit - často je třeba vyprávět příběh od začátku jinak.

Celou dílnou nás také provázel úkol - měli jsme si poznamenávat momenty, které způsobily tzv. AHA efekt. Pro mne osobně převažoval následující: Prezentismus, tedy naše tendence nahlížet na dějinnou událost současnou perspektivou, je přirozený. Takže vlastně ve škole učíme žáky "nepřirozenému" historickému uvažování. (Chytlo mě to při úvodní přednášce Jaroslava Najberta.) Proč to tu zmiňuji, tuto metodu můžete využít i s žáky při reflexi hodiny (díky Martino Jesenská za tento nápad v reflexi celé dílny). Zachycení chvíle, kdy si řekli oni sami ve vaší hodině "AHA, takže..." 

Jako tradičně jsme měli na výběr 15 workshopů, z  nichž jsme si mohli vybrat pouze tři. Jediné, co mě při této těžké volbě zachraňuje, je to, že už některé znám z průběžných seminářů ÚSTR. Protože jsem byla jako obvykle drzá jako opice, můžete se v blízké budoucnosti těšit na příspěvky ke dvěma workshopům, jejichž lektoři předběžně souhlasili se zveřejněním na blogu. Postupně vám zde uveřejním zpracovanou metodiku k hodině s pomocí Historiany:

  • Není přestavba jako přestavba v Historianě (Dagmar Erbenová, Vojtěch Ripka, Martin Vonášek ÚSTR/Historiana)
A možnosti výuky k romským dějinám:
  • Prameny k romským poválečným dějinám (Renata Berkyová, Pražské fórum pro romské dějiny při ÚSD AV ČR)
Ani letos nechyběla Burza nápadů, do níž se může vždy přihlásit 10 účastníků Letní dílny. Tentokrát nás sice bylo jen osm, ale již na místě jsem se předběžně domluvila s kolegy o možnosti publikovat jejich nápady zde na blogu, takže se k vám také dostanou.

I letošní večerní diskuse neměla chybu a byla dost aktuální (viz obrázek) vzhledem k současnému dění ve světě, především v souvislosti s hnutím Black lives matter. Na přednášku se můžete i podívat zde:



Ale už nyní se budu určitě shánět po literatuře od přednášejících, např. po knize Otroctví v Novém světě od 15.-19. století od Markéty Křížové.

Určitě by mě zajímala i publikace Kariny Hoření Co si myslíš o...Předsudky v české společnosti a jak s nimi účinně pracovat ve škole. 
Konečně kniha Filipa Herzy Imaginace jinakosti může přinést řadu podnětů do výuky.

A protože byste určitě rádi chtěli nějaké nástroje do hodin už nyní, dávám v rychlém přehledu k dispozici, co za moudra jsem vytahala v intenzivních debatách u kávy od svých sdílných kolegů a kolegyň:
  • Webová stránka HRANOSTAJ je plná nejen skautských her, mimo jiné je zde i hra Komunismus aneb ve jménu proletariátu. Kolegyně to vyzkoušela s celým druhým stupněm venku na dvoře s úspěchem - doufám, že budu mít také příležitost.
  • Další hra, kterou bych ráda zkusila využít je Hra s dobrými otázkami od Člověka v tísni. Určitě se bude hodit i jako tip do výuky občanky.
  • Nakonec ještě další důvod, proč převést vaši školu do google classroom a zajistit si pro školu G-Suite (my už tam naštěstí jsme). Potom totiž budete moci využívat nástroj pro tvorbu diagramů, kde je možnost tvořit i myšlenkové mapy. A samozřejmě je sdílet a komentovat!
  • Existuje papír, který pouze přitisknete na zeď a drží! Je to tedy spíš fólie, takže to není úplně eko, ale stejně, alespoň občas! Jde na to přikládat vystřižené obrázky apod. Jmenuje se to Easy flip.
Přeji vám krásné zahájení školního roku a co nejméně karantén.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco