Přeskočit na hlavní obsah

Řecko-perské války s rozvíjením čtenářské gramotnosti a přemýšlením nad různými perspektivami

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty Bitva u Marathonu, popř. pokračování Bitva u Salamíny. (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.)

To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku.

1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu?

V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel. 
  • žáky rozdělím do skupin po čtyřech a dám jim každému pracovní list
  • každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl schopen jednoduše přeříkat ostatním ve skupině to, co se dozvěděl
  • články si pak na lavici rozdělí na tři různé hromádky, podle toho, zda se týkají
    • Persie (dají na jednu stranu)
    • Řecka (dají na druhou stranu)
    • obou zemí současně (dají doprostřed)

  • s pomocí informací z článků hledají odpovědi na otázky, které mají v pracovním listu, tedy:
    • odhalují příčiny konfliktu
    • hledají vojenské výhody/nevýhody na straně Řeků a Peršanů
    • hledají původ názvu závodu maraton 
    • konečně se společně rozhodují, zda by se na základě zjištěných informací přidali či nepřidali do perské říše a proč

2. Senzační zprávy z bojiště - fiktivní dobové zpravodajství z pohledu Řeků nebo Peršanů

Pokračujte články o bitvách u Thermopyl a Salamíny z Časostroje. 
Na základě zkušeností doporučuji zvolit pouze jednu bitvu.

1. EVOKACE

  • “Představte si, že jste reportéři ze země, která prohrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”
  • Představte si, že jste reportéři ze země, která vyhrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”
Nechám žáky chvíli diskutovat ve dvojicích, poté říkají své návrhy a většinou dojdou k tomu, že:
  • v prvním případě by se novinář snažil prohru zlehčovat a škody spíše minimalizovat
  • v druhém případě by asi vyzdvihoval hrdinství své země a možná by si i trochu zapřeháněl. I šesťáci byli schopni si toto představit.

2. PRÁCE VE SKUPINÁCH

Rozdělím opět žáky na skupiny a do každé dám připravené podklady z článku. 
  • úkolem skupiny je sesumírovat z článku strohá fakta
  • když je všem ve skupině jasné, jak bitva probíhala, rozdělte každou skupinu je na dvě poloviny
    • jedna polovina bude psát o bitvě z pohledu Řeků
    • druhá polovina z pohledu Peršanů
    • nabízí se i jiná aktivita, kdy by například přiřazovali k jednotlivým částem článku co nejvýstižnější titulky - ty srovnají chronologicky za sebou a vy můžete na střídačku vyvolávat jako reportér sledující utkání jednotlivé "hráče", kteří přibíhají s aktuálními zprávami z bojiště v podobě titulku.
Protože je pro ně celý úkol celkem náročný, nechávám je zprávy psát spíše v lehce bulvárním duchu. Mám pro ně připravené předlohy v Canvě. Na článku pracují v menší skupince, musí vymyslet i poutavý titulek zprávy. Vše si na konci samozřejmě čteme a prezentujete.

Přípravu už jsme zkoušela několikrát, postupně dostala tuto podobu. Co by jí ještě určitě pomohlo, to by bylo zjednodušení článků o Thermopylech a Salamíně, který i přes poutavé podání připadá žákům někdy příliš dlouhý. Kdyby se do úpravy chtělo někomu z vás pustit, bylo by to skvělé.

V rámci skupiny Vzájemné učení+ existuje i pověstná a mnohokrát upravená badatelská lekce Kolik vojáků vlastně bojovalo u Thermopyl, kterou podle Stanfordské stránky plné badatelských lekcí přeložil Roman Anýž, dále upravoval Peter Sokol, Jiří Karen i já. Málokterá badatelská lekce prošla tolika verzemi. Výhledově ji věnuji samostatný článek, protože má i zajímavé metodické postupy.
Pokud se nebojíte angličtiny, může být web skvělou inspirací - stačí lekce upravit pro naše prostředí a přeložit.



Komentáře

  1. Dobrý den, mohla byste mi, prosím, říct, o jaké dokumenty se jedná v případě bitev u Salamíny a Marathonu? Odkazy na Youtube nefungují. Mockrát Vám děkuji za super nápady do hodin dějepisu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olga Kovaříková1. dubna 2025 v 10:46

      Dobrý den, děkuji za upozornění. Tak to je zrada, výhledově vyřeším uložením na disk.

      Vymazat
    2. Olga Kovaříková1. dubna 2025 v 11:23

      Upraveno, zkuste teď. Nutno tedy stáhnout.

      Vymazat
    3. Jste zlatá, děkuji za bleskovou reakci. Vydařené dny.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Francouzská revoluce "naživo" aneb Krvák ve třídě 2.0

Tato metodika je stálicí blogu i mých 8. ročníků a kdo nezkusil, neví oč přichází. Ale (!) dočkává se vylepšení díky skvělému Martinu Friedmannovi z Ivančic, který je "larpákem" a proto vnesl do mého prvotního nápadu zkušenost, krásný dobový font a větší systém. Především ale také rozšířil počet postav tak, aby se dalo hrát i v početnějších třídách.  1) VFR Naživo v hodině aneb Krvák ve třídě Jak všichni víte, rychle se měnící události francouzské revoluce už zamotaly hlavu nejednomu žáku (či učiteli). Měla jsem v hlavě již delší dobu představu zážitkové hodiny, která by se žákům snadno vepsala do paměti. Vždy to mělo úspěch a celá akce zabrala jednu vyučovací hodinu. Mouchy jsou vychytány díky Martinovi F. Oč jde? Jedná se o evokační hodinu k tématu revoluce a změnám, které přinesla. Je žádoucí, aby žáci ideálně skoro nic nevěděli. Každý žák dostane kartu role , podle které se bude chovat, jak budete žáky provádět událostmi revoluce . O vtipné situace během dramatizace není...