Přeskočit na hlavní obsah

Řecko-perské války s rozvíjením čtenářské gramotnosti a přemýšlením nad různými perspektivami

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty Bitva u Marathonu, popř. pokračování Bitva u Salamíny. (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.)

To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku.

1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu?

V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel. 
  • žáky rozdělím do skupin po čtyřech a dám jim každému pracovní list
  • každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl schopen jednoduše přeříkat ostatním ve skupině to, co se dozvěděl
  • články si pak na lavici rozdělí na tři různé hromádky, podle toho, zda se týkají
    • Persie (dají na jednu stranu)
    • Řecka (dají na druhou stranu)
    • obou zemí současně (dají doprostřed)

  • s pomocí informací z článků hledají odpovědi na otázky, které mají v pracovním listu, tedy:
    • odhalují příčiny konfliktu
    • hledají vojenské výhody/nevýhody na straně Řeků a Peršanů
    • hledají původ názvu závodu maraton 
    • konečně se společně rozhodují, zda by se na základě zjištěných informací přidali či nepřidali do perské říše a proč

2. Senzační zprávy z bojiště - fiktivní dobové zpravodajství z pohledu Řeků nebo Peršanů

Pokračujte články o bitvách u Thermopyl a Salamíny z Časostroje. 
Na základě zkušeností doporučuji zvolit pouze jednu bitvu.

1. EVOKACE

  • “Představte si, že jste reportéři ze země, která prohrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”
  • Představte si, že jste reportéři ze země, která vyhrála bitvu a máte o tom. napsat článek - jak byste o tom psali? O co byste se snažili?”
Nechám žáky chvíli diskutovat ve dvojicích, poté říkají své návrhy a většinou dojdou k tomu, že:
  • v prvním případě by se novinář snažil prohru zlehčovat a škody spíše minimalizovat
  • v druhém případě by asi vyzdvihoval hrdinství své země a možná by si i trochu zapřeháněl. I šesťáci byli schopni si toto představit.

2. PRÁCE VE SKUPINÁCH

Rozdělím opět žáky na skupiny a do každé dám připravené podklady z článku. 
  • úkolem skupiny je sesumírovat z článku strohá fakta
  • když je všem ve skupině jasné, jak bitva probíhala, rozdělte každou skupinu je na dvě poloviny
    • jedna polovina bude psát o bitvě z pohledu Řeků
    • druhá polovina z pohledu Peršanů
    • nabízí se i jiná aktivita, kdy by například přiřazovali k jednotlivým částem článku co nejvýstižnější titulky - ty srovnají chronologicky za sebou a vy můžete na střídačku vyvolávat jako reportér sledující utkání jednotlivé "hráče", kteří přibíhají s aktuálními zprávami z bojiště v podobě titulku.
Protože je pro ně celý úkol celkem náročný, nechávám je zprávy psát spíše v lehce bulvárním duchu. Mám pro ně připravené předlohy v Canvě. Na článku pracují v menší skupince, musí vymyslet i poutavý titulek zprávy. Vše si na konci samozřejmě čteme a prezentujete.

Přípravu už jsme zkoušela několikrát, postupně dostala tuto podobu. Co by jí ještě určitě pomohlo, to by bylo zjednodušení článků o Thermopylech a Salamíně, který i přes poutavé podání připadá žákům někdy příliš dlouhý. Kdyby se do úpravy chtělo někomu z vás pustit, bylo by to skvělé.

V rámci skupiny Vzájemné učení+ existuje i pověstná a mnohokrát upravená badatelská lekce Kolik vojáků vlastně bojovalo u Thermopyl, kterou podle Stanfordské stránky plné badatelských lekcí přeložil Roman Anýž, dále upravoval Peter Sokol, Jiří Karen i já. Málokterá badatelská lekce prošla tolika verzemi. Výhledově ji věnuji samostatný článek, protože má i zajímavé metodické postupy.
Pokud se nebojíte angličtiny, může být web skvělou inspirací - stačí lekce upravit pro naše prostředí a přeložit.



Komentáře

  1. Dobrý den, mohla byste mi, prosím, říct, o jaké dokumenty se jedná v případě bitev u Salamíny a Marathonu? Odkazy na Youtube nefungují. Mockrát Vám děkuji za super nápady do hodin dějepisu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olga Kovaříková1. dubna 2025 v 10:46

      Dobrý den, děkuji za upozornění. Tak to je zrada, výhledově vyřeším uložením na disk.

      Vymazat
    2. Olga Kovaříková1. dubna 2025 v 11:23

      Upraveno, zkuste teď. Nutno tedy stáhnout.

      Vymazat
    3. Jste zlatá, děkuji za bleskovou reakci. Vydařené dny.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...