Hravá dějeprava

V dnešním příspěvku (posledním v tomto školním roce) budu myslím sdílet metodický skvost od Ivy Vachkové , který jsem měla možnost si na vlastní kůži vyzkoušet na loňské Letní škole badatelské výuky. Paní Vachková byla tak laskava, že nám sdílela svou metodiku a připravené prameny k příběhu jedné rodiny z období třicetileté války. A nebude to lecjaká rodina - jde o Šimona Sušického ze Sonnenštejna a Kutnauerovi. Šimon Sušický a Jan Kutnauer byli popraveni v roce 1621 tím nejpotupnějším způsobem - oběšením. Osud popravených, ale i osudy jejich rodin byly zajímavě propleteny, což je právě to, co budou žáci zkoumat. Možnost ponořit se do osobních osudů někoho z raného novověku tak, aby to bylo zajímavé pro studenty a ještě navíc s využitím metody dramatizace, mne samozřejmě nadchla. Ale předem varuji, obtížnost je spíše pro střední školy, ačkoliv já zkusím metodiku i se svou sedmou třídou příští týden. Určitě budete potřebovat 2 vyučovací hodiny, ideálně za sebou.  Metodika k vytiště...

Milí čtenáři blogu, osobní zkušenost je nejlepší, takže pokud jen trochu můžete, využijte příležitosti a přihlaste se na letošní LETNÍ ŠKOLU BADATELSKÉ VÝUKY.  Bude se konat tradičně v DOXu, setkáte se s báječnými kolegy a čeká vás nabitý zážitkově-badatelský  program. Vše z praxe, s praxí propojené a v praxi okamžitě využitelné. Letos poprvé se za Letní školu platí, ale nebudete litovat jediné investované koruny. Navíc lze proplatit ze šablon OP JAK.  Více informací a online přihlášku najdete ZDE . Pokud se vám letní termín nehodí, můžete využít ještě seminář badatelského zaměření 21.6.2024 , na který se lze přihlásit na stejných stránkách nebo přímo ZDE . Letos poprvé po delší době se nezúčastním, nemohu vám tedy slíbit zprávu, kterou jsem o Letních školách vždy psala pro ty z vás, kteří nemohli dorazit. V létě mě totiž čeká jiná letní škola - pro finalisty soutěže GTP, takže nějaká zpráva s inspirací se k vám určitě dostane.  GTP? A jaké to bylo? Pokud o přihlášen...

Jsem ráda, že tu můžu sdílet další příspěvek obtížností určený spíše pro střední školy. Libora Tomana pravidelně mořím o nápady na Letní škole ÚSTR pro učitele a on se většinou nechá přemluvit a něco pošle. Tímto nepřímo pomrkávám na další kolegy/ně učitele, kteří se se mnou dali při kávičce v dobré víře do řeči a neprozřetelně pronesli něco ve smyslu "Já ti mám super metodiku k ..., to ti určitě pošlu." Tentokrát se s námi podělil o materiál k první světové válce. 1. Bitva na Sommě - válečné plány versus realita aneb Kde se stala chyba? Hodina je postavena badatelsky, žáci pracují s různorodými zdroji a zkoumají, kde se stala chyba v bitvě u Sommy, která je považována za jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Pracovní list najdete ZDE . Libor přeložil tuto aktivitu z učebnice  Essential Modern World History od Bena Walshe . aktivita je vystavěna jako pátrání - proč se bitva proměnila v masakr a původní plány vůbec nevyšly protože obsahuje řadu krátkých textů, bylo...

Pozor, pozor, máme tady zajímavou a limitovanou nabídku pro učitele středních škol, jejichž žáci rádi debatují. Oč jde? pro středoškolskou třídu je připraven čtvrtletní projekt na půdě Muzea města Prahy (Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1 Staré Město) ve spolupráci s Asociací debatních klubů   od září do listopadu 2024. třídní kolektiv se seznámí s metodou soutěžní rétoriky Karla Poppera: Učíme se kritickému a analytickému myšlení, komunikaci, argumentaci, prezentaci, učíme se práci v týmu, respektu k jiným názorům, potřebám a právům ostatních. setkání budou probíhat jednou za 14 dní v termínu po dohodě s pedagogem v délce 180 minut, celkem by měla proběhnout 5x závěrečné setkání bude vyhrazeno soutěžní debatě s profesionální porotou z řad členů Asociace debatních klubů v podobě, jakou si studenti sami zvolí Proč debatovat v muzeu s Asociací diskusních klubů? studenti poznají oblast historických a společenských věd zblízka , nikoliv pouze zprostředkovaně v rámci vytyče...

Dnešní článek by vás mohl inspirovat, jak ve své výuce propojit dějepis s regionálním muzeem a vytvořit s dětmi něco, co obohatí veřejnost nebo jiné děti. U nás v Přerově jsme si tak trochu vyzkoušeli práci muzejního pedagoga. Naše obec, Přerov nad Labem, je veřejnosti známá především svým skanzenem , který patří k Polabskému národopisnému muzeu . Děti ze školy skanzen dobře znají, konají se tam různé školní slavnostní události, od první třídy chodívají do areálu v rámci školní výuky. Mně osobně v muzeu chyběla nějaká interaktivní hra pro děti (ať už pro mé vlastní nebo školní) a poměrně dlouho jsem měla nápad v hlavě. K tvorbě hry mě inspirovala jednak aplikace Skryté příběhy , jednak návštěva zříceniny Zvířetice, kde zapálený muzejní pedagog vytváří podobnou hru (a pravidelně ji obměňuje). Hra se jmenuje Tajemství Zvířetického trezoru   a naprosto elegantním a zábavným způsobem provede hráče po zřícenině a seznámí návštěvníky s životem na středověkém hradě. Ovšem čekala jsem na p...

V minulém roce existovala víceméně dobrovolná pracovní skupina pro starší dějiny v rámci projektu Dějepisu+. Naší náplní bylo vymýšlení, testování a vzájemné komentování badatelských lekcí s tématy ze starších dějin. V projektu totiž byli zapojeni i učitelé, kteří právě neučili v devátých třídách, ale historickou gramotnost přesto chtěli s pomocí badatelských lekcí rozvíjet. Lekce, které v rámci naší “guerrilové” skupiny vznikaly, jste už na blogu měli možnost poznat a vyzkoušet. Většinou jsou to badatelské lekce od Jiřího Karena, Pavla Žalského a dalších. Koneckonců právě Jan Nepomucký byl v průběhu minulého roku v rámci této skupiny učesán do podoby, kterou máte možnost vyzkoušet. Systémem pokus/omyl jsme ve skupině, jejímiž tahouni byli především Jiří Karen a Petr Sedlák , přišli na pár důležitých momentů vzájemného učení a sdílení, které považuji za dobré zmínit, využíváme je totiž dále i ve Vzájemném učení (Dějepis+ forever) a mohou být inspirací pro jakoukoliv vaši tvůrčí skup...

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty  Bitva u Marathonu , popř. pokračování Bitva u Salamíny .  (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.) To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku. 1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu? V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel.  žáky rozdělím do skupin po čtyřech  a dám jim každému pracovní list každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl...