Hravá dějeprava

Milí čtenáři blogu, osobní zkušenost je nejlepší, takže pokud jen trochu můžete, využijte příležitosti a přihlaste se na letošní LETNÍ ŠKOLU BADATELSKÉ VÝUKY.  Bude se konat tradičně v DOXu, setkáte se s báječnými kolegy a čeká vás nabitý zážitkově-badatelský  program. Vše z praxe, s praxí propojené a v praxi okamžitě využitelné. Letos poprvé se za Letní školu platí, ale nebudete litovat jediné investované koruny. Navíc lze proplatit ze šablon OP JAK.  Více informací a online přihlášku najdete ZDE . Pokud se vám letní termín nehodí, můžete využít ještě seminář badatelského zaměření 21.6.2024 , na který se lze přihlásit na stejných stránkách nebo přímo ZDE . Letos poprvé po delší době se nezúčastním, nemohu vám tedy slíbit zprávu, kterou jsem o Letních školách vždy psala pro ty z vás, kteří nemohli dorazit. V létě mě totiž čeká jiná letní škola - pro finalisty soutěže GTP, takže nějaká zpráva s inspirací se k vám určitě dostane.  GTP? A jaké to bylo? Pokud o přihlášen...

Jsem ráda, že tu můžu sdílet další příspěvek obtížností určený spíše pro střední školy. Libora Tomana pravidelně mořím o nápady na Letní škole ÚSTR pro učitele a on se většinou nechá přemluvit a něco pošle. Tímto nepřímo pomrkávám na další kolegy/ně učitele, kteří se se mnou dali při kávičce v dobré víře do řeči a neprozřetelně pronesli něco ve smyslu "Já ti mám super metodiku k ..., to ti určitě pošlu." Tentokrát se s námi podělil o materiál k první světové válce. 1. Bitva na Sommě - válečné plány versus realita aneb Kde se stala chyba? Hodina je postavena badatelsky, žáci pracují s různorodými zdroji a zkoumají, kde se stala chyba v bitvě u Sommy, která je považována za jednu z nejkrvavějších bitev první světové války. Pracovní list najdete ZDE . Libor přeložil tuto aktivitu z učebnice  Essential Modern World History od Bena Walshe . aktivita je vystavěna jako pátrání - proč se bitva proměnila v masakr a původní plány vůbec nevyšly protože obsahuje řadu krátkých textů, bylo...

Pozor, pozor, máme tady zajímavou a limitovanou nabídku pro učitele středních škol, jejichž žáci rádi debatují. Oč jde? pro středoškolskou třídu je připraven čtvrtletní projekt na půdě Muzea města Prahy (Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1 Staré Město) ve spolupráci s Asociací debatních klubů   od září do listopadu 2024. třídní kolektiv se seznámí s metodou soutěžní rétoriky Karla Poppera: Učíme se kritickému a analytickému myšlení, komunikaci, argumentaci, prezentaci, učíme se práci v týmu, respektu k jiným názorům, potřebám a právům ostatních. setkání budou probíhat jednou za 14 dní v termínu po dohodě s pedagogem v délce 180 minut, celkem by měla proběhnout 5x závěrečné setkání bude vyhrazeno soutěžní debatě s profesionální porotou z řad členů Asociace debatních klubů v podobě, jakou si studenti sami zvolí Proč debatovat v muzeu s Asociací diskusních klubů? studenti poznají oblast historických a společenských věd zblízka , nikoliv pouze zprostředkovaně v rámci vytyče...

Dnešní článek by vás mohl inspirovat, jak ve své výuce propojit dějepis s regionálním muzeem a vytvořit s dětmi něco, co obohatí veřejnost nebo jiné děti. U nás v Přerově jsme si tak trochu vyzkoušeli práci muzejního pedagoga. Naše obec, Přerov nad Labem, je veřejnosti známá především svým skanzenem , který patří k Polabskému národopisnému muzeu . Děti ze školy skanzen dobře znají, konají se tam různé školní slavnostní události, od první třídy chodívají do areálu v rámci školní výuky. Mně osobně v muzeu chyběla nějaká interaktivní hra pro děti (ať už pro mé vlastní nebo školní) a poměrně dlouho jsem měla nápad v hlavě. K tvorbě hry mě inspirovala jednak aplikace Skryté příběhy , jednak návštěva zříceniny Zvířetice, kde zapálený muzejní pedagog vytváří podobnou hru (a pravidelně ji obměňuje). Hra se jmenuje Tajemství Zvířetického trezoru   a naprosto elegantním a zábavným způsobem provede hráče po zřícenině a seznámí návštěvníky s životem na středověkém hradě. Ovšem čekala jsem na p...

V minulém roce existovala víceméně dobrovolná pracovní skupina pro starší dějiny v rámci projektu Dějepisu+. Naší náplní bylo vymýšlení, testování a vzájemné komentování badatelských lekcí s tématy ze starších dějin. V projektu totiž byli zapojeni i učitelé, kteří právě neučili v devátých třídách, ale historickou gramotnost přesto chtěli s pomocí badatelských lekcí rozvíjet. Lekce, které v rámci naší “guerrilové” skupiny vznikaly, jste už na blogu měli možnost poznat a vyzkoušet. Většinou jsou to badatelské lekce od Jiřího Karena, Pavla Žalského a dalších. Koneckonců právě Jan Nepomucký byl v průběhu minulého roku v rámci této skupiny učesán do podoby, kterou máte možnost vyzkoušet. Systémem pokus/omyl jsme ve skupině, jejímiž tahouni byli především Jiří Karen a Petr Sedlák , přišli na pár důležitých momentů vzájemného učení a sdílení, které považuji za dobré zmínit, využíváme je totiž dále i ve Vzájemném učení (Dějepis+ forever) a mohou být inspirací pro jakoukoliv vaši tvůrčí skup...

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty  Bitva u Marathonu , popř. pokračování Bitva u Salamíny .  (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.) To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku. 1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu? V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel.  žáky rozdělím do skupin po čtyřech  a dám jim každému pracovní list každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl...

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...