Hravá dějeprava

Pozor, pozor, máme tady zajímavou a limitovanou nabídku pro učitele středních škol, jejichž žáci rádi debatují. Oč jde? pro středoškolskou třídu je připraven čtvrtletní projekt na půdě Muzea města Prahy (Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1 Staré Město) ve spolupráci s Asociací debatních klubů   od září do listopadu 2024. třídní kolektiv se seznámí s metodou soutěžní rétoriky Karla Poppera: Učíme se kritickému a analytickému myšlení, komunikaci, argumentaci, prezentaci, učíme se práci v týmu, respektu k jiným názorům, potřebám a právům ostatních. setkání budou probíhat jednou za 14 dní v termínu po dohodě s pedagogem v délce 180 minut, celkem by měla proběhnout 5x závěrečné setkání bude vyhrazeno soutěžní debatě s profesionální porotou z řad členů Asociace debatních klubů v podobě, jakou si studenti sami zvolí Proč debatovat v muzeu s Asociací diskusních klubů? studenti poznají oblast historických a společenských věd zblízka , nikoliv pouze zprostředkovaně v rámci vytyče...

Dnešní článek by vás mohl inspirovat, jak ve své výuce propojit dějepis s regionálním muzeem a vytvořit s dětmi něco, co obohatí veřejnost nebo jiné děti. U nás v Přerově jsme si tak trochu vyzkoušeli práci muzejního pedagoga. Naše obec, Přerov nad Labem, je veřejnosti známá především svým skanzenem , který patří k Polabskému národopisnému muzeu . Děti ze školy skanzen dobře znají, konají se tam různé školní slavnostní události, od první třídy chodívají do areálu v rámci školní výuky. Mně osobně v muzeu chyběla nějaká interaktivní hra pro děti (ať už pro mé vlastní nebo školní) a poměrně dlouho jsem měla nápad v hlavě. K tvorbě hry mě inspirovala jednak aplikace Skryté příběhy , jednak návštěva zříceniny Zvířetice, kde zapálený muzejní pedagog vytváří podobnou hru (a pravidelně ji obměňuje). Hra se jmenuje Tajemství Zvířetického trezoru   a naprosto elegantním a zábavným způsobem provede hráče po zřícenině a seznámí návštěvníky s životem na středověkém hradě. Ovšem čekala jsem na p...

V minulém roce existovala víceméně dobrovolná pracovní skupina pro starší dějiny v rámci projektu Dějepisu+. Naší náplní bylo vymýšlení, testování a vzájemné komentování badatelských lekcí s tématy ze starších dějin. V projektu totiž byli zapojeni i učitelé, kteří právě neučili v devátých třídách, ale historickou gramotnost přesto chtěli s pomocí badatelských lekcí rozvíjet. Lekce, které v rámci naší “guerrilové” skupiny vznikaly, jste už na blogu měli možnost poznat a vyzkoušet. Většinou jsou to badatelské lekce od Jiřího Karena, Pavla Žalského a dalších. Koneckonců právě Jan Nepomucký byl v průběhu minulého roku v rámci této skupiny učesán do podoby, kterou máte možnost vyzkoušet. Systémem pokus/omyl jsme ve skupině, jejímiž tahouni byli především Jiří Karen a Petr Sedlák , přišli na pár důležitých momentů vzájemného učení a sdílení, které považuji za dobré zmínit, využíváme je totiž dále i ve Vzájemném učení (Dějepis+ forever) a mohou být inspirací pro jakoukoliv vaši tvůrčí skup...

V časopise Časostroj svého času vyšly pěkné články k řecko-perským válkám. Dumala jsem, jak je využít, protože jsem do té doby používala sice pěkný a sestříhaný, ale přeci jenom trochu jednostranný dokument o konfliktu. Jsou to hrané dokumenty  Bitva u Marathonu , popř. pokračování Bitva u Salamíny .  (Pracovní listy k dokumentům byste našli v záložce videa.) To mi ale po zkušenostech s badatelskou a zážitkovou výukou nepřipadá vůbec efektivní, proto využívám první zmíněný dokument jen někdy v rámci navození atmosféry a úvodu do tématu a žáci nemají pracovní list, každý z nich odpovídá pouze na jednu náhodně přiřazenou otázku. 1. Nebylo by lepší přijmout perskou nadvládu? V další hodině připravím článek s úvodem do řecko-perských válek tak, že jej vytisknu v několika exemplářích, zalaminuji a rozstříhám podle jednotlivých čísel.  žáky rozdělím do skupin po čtyřech  a dám jim každému pracovní list každý si přečte jeden až dva texty z rozstříhaného článku tak, aby byl...

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Badatelskou lekci o Janu Nepomuckém jsem vytvářela dost dlouho, takže podoba, která se k vám nyní dostává, je už opravdu prověřená. Poděkování patří učitelům ze skupiny Starší dějiny moderně, kteří ji ochotně komentovali či testovali ve svých hodinách. Obzvlášť pečlivě lekci cupoval v době vývoje Jiří Karen. Jak to u badatelských lekcí někdy bývá, bylo nutné se obrátit i na experta v dané oblasti, takže děkuji Radmile Prchal Pavlíčkové , která byla laskava a obstarala mi text o obecné barokní zbožnosti ze své knihovničky. Za atraktivnější podobu komiksu zase musím poděkovat projektu Plzeňské filharmonie , kde jej v rámci 300. výročí k blahořečení a koncertů s tím spojených vytvořili Martin Pášma, Tomáš Ille a Richard Broschardt . Zprostředkování práv k využití komiksu ve výuce zajistil shodou okolností bývalý ředitel ÚSTR, Zdeněk Hazdra, toho času mimo jiné i projektový manažer Plzeňské filharmonie. (Historku o tom, jak se to všechno seběhlo, klidně povyprávím na nějaké budoucí letní...

Dělá mi velkou radost sledovat různé neotřelé nápady a směry uvažování o výuce dějepisu. Líbí se mi, když kombinujete starší, známé metody s novými, když zahrnete do hodiny herní prvky, když necháte žáky/ně samotné něco objevit. A přesně taková je hodina Pavla Žalského z FCB skupiny Starší dějiny moderně.  (Kurzívou jsou v příspěvku přímo metodické pokyny autora lekce.) Protože se v podstatě jedná o badatelskou hodinu, stojí na jejím začátku otázka: Kdo byli Féničané? Jak je dobrý zvykem skupiny, vypukla pod příspěvkem zajímavá diskuse právě o badatelské otázce, především vzhledem k závěrečnému hodnocení. Jiří Karen navrhuje: Jací byli Féničané? Na závěr dvouhodinovky budou žáci muset odpovědět 3 přídavnými jmény, která spojí s konkrétním pramenem. Evokace Rychlé “vím-sedím”, tj. učitel položí otázku, žáci se hlásí, vyvolaný odpoví a pokud správně, sedne si. Otázky vztahujte k archeologii, k tomu co archeologové hledají, kde hledají apod.  V závěru se snažte žáky nasměrovat, k...