Hravá dějeprava

Možná na vás tato kniha také pomrkává z metodické knihovničky ve sborovně, možná vás zaujala v některých učitelských FCB skupinách. Měla poměrně dobrou propagaci, takže vám její obálka asi nebude cizí. Také se vám někdy stane, že vám kniha (poměrně náhodně popadnutá) zapadne na správné místo a vy zjistíte, že autor si klade stejné otázky jako vy? A navíc vám nabízí i odpovědi?  Tak přesně to se mi stalo... Pokud stále uvažujete, o čem že to vlastně má být, nabízím vám zde své výpisky a citace, které mě skutečně zaujaly.  Kurzívou jsou psané mé postřehy, shrnutí apod... Každá kapitola má úvodní přehlednou tabulku, v čem spočívá daný problém, kterému čelí každý učitel. Na konci kapitoly je checklist - seznam, na co bych u řešení daného problému neměla zapomenout. (Přikládám skeny těchto seznamů, ale i některé další, pokud dobře ilustrují problematiku.) Všechny kapitoly obsahují pohled očima konkrétních učitelů, kteří daný problém nastolený v knize zkoušeli vyřešit. Právě kvůli t...

Letí k vám další vlaštovka, kterou laskavě sdílela Dana Truksová na FCB skupině Starší dějiny moderně . S vytvářením karet i dramatizací jí pomáhal student na praxi, Marcel Kroupa. Ano, občas to nevydržíme a dáme tam něco z dějin 20. století. Z toho jen vidíte, jak tolerantní parta učitelů a učitelek to je 😀.  Tento příspěvek byl při vánočním hlasování druhý v pořadí a pokud jste na tom v tematických plánech podobně, mohl by se v dohledné době hodit. Jak na to? Já sama jsem hodinu ještě nevyzkoušela, ale těším se, že letos přijde její čas. Hra totiž pokrývá elegantně období let 1948-1953, která většinou překlenu s pomocí upravené prezentace s Moderních dějin. Předávám návrh metodiky přímo od autorky (psáno kurzívou): Hodina navazovala na "Vítězný" únor 1948, kdy žáci četli komiks od Zdeňka Ležáka. Vlastní uvedení do hodiny bylo velmi stručné, chtěla jsem nechat čas na hru.  Rozdala jsem karty , žáci si měli přečíst svůj osud a následně se měli představit - jméno, povolání,...

Byla jsem dlouhodobě nespokojená s tím, jak učím architektonické styly. Dokumenty k tomu nestály za nic (nebo jsem je ještě neobjevila), většinou jsem skončila u nějaké varianty "interaktivní" přednášky s prezentací (rozumějte výklad proložený otázkami do pléna). Pravda, většinou nepřednáším, takže to bylo pro mé žáky svým způsobem něco nového, ale mně to prostě nevyhovovalo. Proto jsem si pro románský sloh a baroko (zatím) jsem vytvořila sadu materiálů s obrázky a kratšími texty, zároveň jsem k sadě připravila pracovní list.   Práce je pojata tak, že žáci sami vyvozují, podle jakých charakteristických znaků by památku poznali a zařadili. Obě lekce jsem vyzkoušela a žáky objevování bavilo a snad bylo i účinnější než můj veselý frontál. Evokace Ráda začínám tím, že žákům může přijet na návštěvu cizinec. Pravděpodobně s ním půjdou na nějakou procházku a pokud to navíc bude Američan/ka, tak pro něj budou starší památky obzvlášť fascinující. Je fajn vědět, jak staré budovy přežil...

Přátelé, přeji vám vše nejlepší v Novém roce a uzavírám hlasování, které dopadlo takto:

Na Letní škole ÚSTR v roce 2021 jsem se zúčastnila i workshopu Marie Smutné z Institutu Terezínské iniciativy , v němž jsme hledali odpověď na otázku Proč se lidé rozhodnou pomoci? Připravené aktivity skrývají skvělý potenciál. Jednak je otázka v současné době zase bohužel dost aktuální, dále mi je sympatické, že se na holokaust snaží dívat z trochu optimisticky vyznívající perspektivy těch, kteří se rozhodli pomoci. Oč jde?  Vycházím z tohoto odkazu , materiály jsou krásně uspořádány i na padletu :  Celá lekce vychází z putovní výstavy s komiksem o Anně Frankové, ale ve škole ji lze uskutečnit i bez výstavy ve zjednodušené podobě, kterou zde budu sdílet na základě své zkušenosti z workshopu. Lekce je podle samotných autorů odhadnutá spíše na dvouhodinovku, já sama ji s žáky ještě nezkoušela, takže časový odhad vám lepší nedám. Žáci budou pracovat nejprve v mateřských, poté v expertních skupinách. 1. Evokace Rozdělte žáky do mateřských skupin po 4, ideálně použijte např. tato ...

Zdravím všechny a posílám s mírným zpožděním do světa zprávu, že byl spuštěn nový web UČÍM O KLIMATU! Najdete zde i lekce využitelné v hodinách dějepisu, protože pracují s historickými prameny.  Účastníci letošní Letní školy ÚSTR se s jednou takovou lekcí seznámili na Burze nápadů díky jednomu z autorů,  Miroslavu Peškovi. Nyní máte možnost prozkoumat nadějný materiál i vy. Dostáváme na stříbrném podnose hotové lekce, které jsou plné tipů, mají jasný metodický postup a přehledně zpracované přílohy tak, že se v tom vážně neztratíte. Navíc jsou svým tématem velmi aktuální pro generaci žáků, které máme v lavicích. Pozornost zaručena. Díky všem autorům, každý takový počin dělá velkou radost. Jo a nezapomeňte sdílet kolegům, protože téma přesahuje jeden předmět. 

Taky se vás vaši šesťáci během prvního půl roku ptají "A kdy budeme brát druhou světovou válku?". To bych se vsadila, že ano. Když pak ono strašné období konečně dorazí v 9. třídě, nemůžeme z něj jen tak utéct. Je jasné, že i zde máme jako učitelé téměř nekonečné možnosti (na rozdíl třeba od 17. století), proto opět volím formu rozcestníku nápadů. Ani já většinou v jednom ročníku nevyužiji vše, o čem vám tu poreferuji. Článek úzce souvisí a navazuje na Rozcestník nápadů k Protektorátu , kde najdete tipy k Mnichovu a pohledu na válku z domácí, protektorátní perspektivy. 1) Jak ta válka vlastně začala? Moc se mi líbí dokument Apokalypsa 2. světové války , který je unikátní především tím, že je celý sestaven z dobových záběrů. Samozřejmě je úporně dlouhý, takže během online období jsem u něj strávila nějaký ten čas společně s Filmorou. Pořád nedokážu v souvislosti s tak významným obdobím opustit myšlenku, že by žáci měli mít rámcovou představu o základních událostech a souvislos...