Letí k vám další vlaštovka, kterou laskavě sdílela Dana Truksová na FCB skupině Starší dějiny moderně. S vytvářením karet i dramatizací jí pomáhal student na praxi, Marcel Kroupa. Ano, občas to nevydržíme a dáme tam něco z dějin 20. století. Z toho jen vidíte, jak tolerantní parta učitelů a učitelek to je 😀.
Tento příspěvek byl při vánočním hlasování druhý v pořadí a pokud jste na tom v tematických plánech podobně, mohl by se v dohledné době hodit.
Jak na to?
Já sama jsem hodinu ještě nevyzkoušela, ale těším se, že letos přijde její čas. Hra totiž pokrývá elegantně období let 1948-1953, která většinou překlenu s pomocí upravené prezentace s Moderních dějin. Předávám návrh metodiky přímo od autorky (psáno kurzívou):
Hodina navazovala na "Vítězný" únor 1948, kdy žáci četli komiks od Zdeňka Ležáka.
Vlastní uvedení do hodiny bylo velmi stručné, chtěla jsem nechat čas na hru.
Rozdala jsem karty, žáci si měli přečíst svůj osud a následně se měli představit - jméno, povolání, případně jedna věta, ne víc. Samozřejmě jsem karty rozdávala s ohledem na založení žáků - tzv. divadelním typům jsem dala výraznější, spíše komunistické role, mám tam ale i pár dívek, které jsou velmi uzavřené a dělá jim obtíže mluvit před třídou, těm jsem vybrala role např. Sidonie Nádherné či Marie Provazníkové.
Pozor na postavu Josefa Hasila a Majora Zemana - "zlý" a "hodný" policista je skutečně v uvozovkách, protože Josef Hasil během služby u SNB přešel na druhou stranu a stal se z něj známý převaděč přes hranice. Zatímco onen "hodný" policista by měl ve hře zatýkat všechny, kteří mají jít do vězení. Lze na to upozornit při seznamování se s rolemi.
Na základě tipu od Blanky Sedláčkové v komentářích přidávám také dokument s přímými řečmi jednotlivým postavám k tisku (je tam vždy číslo scény, kdy mají danou větu/y pronést).
Před hrou doporučuji uspořádat prostor ve třídě, alespoň mírně a vymezit: zahraničí, místo vlády, vězení a uranové doly.
Budete potřebovat malé červené a bílé lístečky k volbám, pro Miladu Horákovou a Rudolfa Slánského prázdný šmírák jejich soudní řeči.
Hru vede učitel s pomocí scénáře, podobně jako u příspěvku k Velké francouzské revoluci. Bude záležet na invenci dané třídy, zda si vytvoří nějaké vězení nebo jak si vymezíte ve třídě zahraničí...Žáci se doslova nechali vtáhnout do role, celá hodina nám ubíhala příjemně, postupně si žáci začali přidávat i své repliky v duchu postav.
Zbyl nám i čas na závěrečné zhodnocení, kdy jsme si vyhodnotili, kdo byl vlastně vítězem a kdo poraženým, kdo na nových poměrech vydělal, kdo si +/- zůstal na svým a kdo přišel skoro o vše či zcela o vše.
Jakákoli hlubší evokace by mi přišla uměle naroubovaná, ale pokud máte nápad na nějaký nenásilný přechod na vyvozovací aktivitu - sem s ním.
Za sebe osobně vnímám silný moment právě v tom, že žáci jsou uvrženi do situací jen s minimální přípravou. A velmi důležitou je na celé hře závěrečná reflexe.
Chtě nechtě se mi na mysl vtírají principy z The Big Six ze 13. Letní školy ÚSTR o příčinách a následcích:
- Události jsou výsledkem souhry dvou typově odlišných činitelů: 1) historických aktérů, neboli osob či skupin, které svým jednáním zapříčiňují vznik historické události, a dále 2) sociálních, politických, hospodářských a kulturních podmínek, které jednání aktérů ovlivňují.
- Žádná historická událost nebyla nevyhnutelná, stejně jako nejsou ani události budoucí. Stačilo by změnit jediný čin nebo podmínku jednání a událost by se bývala odehrála jinak.
Na hodinu bych pravděpodobně navázala prací s prameny k případu Josefa Toufara.
Děkuji moc Daně za sdílení nápadu, který musel dát spoustu práce.
Dobrý den, moc děkuji paní Truksové za materiál a Vám za celé tyto stránky plné inspirace. "Politické procesy naživo" jsem vyzkoušela s kvartou gymnázia. Měla jsem trochu obavy, jak to vyjde, zda to děti bude bavit... Musím říct, že to bavilo nejen děti, ale i mě.
OdpovědětVymazatPostupovala jsem podle návodu paní Truksové.
Aby měl každý nějakou úlohu, přidala jsem postavu E. Beneše, spoluhráčů pana Modrého, dozorců ve vězení.
Před začátkem jsem řekla, jaké rekvizity si má kdo připravit. Žáci si pomocí malířské pásky nalepili na oblečení podobiznu postavy, kterou znázorňovali. Ve třídě jsem pomocí popisků označila všechny lokality, které se ve scénáři vyskytují. Pak už jsme začali "hrát".
Závěrečné shrnutí nám z časových důvodů vyšlo až na další hodinu. Při zpětné vazbě byly všechny reakce jen pozitivní, žádné negativní jsem nezaznamenala.
Dobrý den, předám zpětnou vazbu autorce nápadu. Mě to povzbudilo, protože se na aktivitu chystám poprvé v pondělí. Díky!
VymazatJeště jsem zapomněla napsat, že jsem protagonistům, kteří měli mluvit, dala do ruky daný obraz se zvýrazněným textem. Oni pak věděli, kdy a co budou říkat.
OdpovědětVymazatSuper, zkusím to tak taky.
Vymazat