Přeskočit na hlavní obsah

Politické procesy 50. let "naživo" podle Dany Truksové

Letí k vám další vlaštovka, kterou laskavě sdílela Dana Truksová na FCB skupině Starší dějiny moderně. S vytvářením karet i dramatizací jí pomáhal student na praxi, Marcel Kroupa. Ano, občas to nevydržíme a dáme tam něco z dějin 20. století. Z toho jen vidíte, jak tolerantní parta učitelů a učitelek to je 😀. 

Tento příspěvek byl při vánočním hlasování druhý v pořadí a pokud jste na tom v tematických plánech podobně, mohl by se v dohledné době hodit.

Jak na to?

Já sama jsem hodinu ještě nevyzkoušela, ale těším se, že letos přijde její čas. Hra totiž pokrývá elegantně období let 1948-1953, která většinou překlenu s pomocí upravené prezentace s Moderních dějin. Předávám návrh metodiky přímo od autorky (psáno kurzívou):

Hodina navazovala na "Vítězný" únor 1948, kdy žáci četli komiks od Zdeňka Ležáka.

Vlastní uvedení do hodiny bylo velmi stručné, chtěla jsem nechat čas na hru. 

Rozdala jsem karty, žáci si měli přečíst svůj osud a následně se měli představit - jméno, povolání, případně jedna věta, ne víc. Samozřejmě jsem karty rozdávala s ohledem na založení žáků - tzv. divadelním typům jsem dala výraznější, spíše komunistické role, mám tam ale i pár dívek, které jsou velmi uzavřené a dělá jim obtíže mluvit před třídou, těm jsem vybrala role např. Sidonie Nádherné či Marie Provazníkové.

Pozor na postavu Josefa Hasila a Majora Zemana - "zlý" a "hodný" policista je skutečně v uvozovkách, protože Josef Hasil během služby u SNB přešel na druhou stranu a stal se z něj známý převaděč přes hranice. Zatímco onen "hodný" policista by měl ve hře zatýkat všechny, kteří mají jít do vězení. Lze na to upozornit při seznamování se s rolemi.

Na základě tipu od Blanky Sedláčkové v komentářích přidávám také dokument s přímými řečmi jednotlivým postavám k tisku (je tam vždy číslo scény, kdy mají danou větu/y pronést).

Před hrou doporučuji uspořádat prostor ve třídě, alespoň mírně a vymezit: zahraničí, místo vlády, vězení a uranové doly.

Budete potřebovat malé červené a bílé lístečky k volbám, pro Miladu Horákovou a Rudolfa Slánského prázdný šmírák jejich soudní řeči.

Hru vede učitel s pomocí scénáře, podobně jako u příspěvku k Velké francouzské revoluci. Bude záležet na invenci dané třídy, zda si vytvoří nějaké vězení nebo jak si vymezíte ve třídě zahraničí...

Žáci se doslova nechali vtáhnout do role, celá hodina nám ubíhala příjemně, postupně si žáci začali přidávat i své repliky v duchu postav.

Zbyl nám i čas na závěrečné zhodnocení, kdy jsme si vyhodnotili, kdo byl vlastně vítězem a kdo poraženým, kdo na nových poměrech vydělal, kdo si +/- zůstal na svým a kdo přišel skoro o vše či zcela o vše.

Jakákoli hlubší evokace by mi přišla uměle naroubovaná, ale pokud máte nápad na nějaký nenásilný přechod na vyvozovací aktivitu - sem s ním.

Za sebe osobně vnímám silný moment právě v tom, že žáci jsou uvrženi do situací jen s minimální přípravou. A velmi důležitou je na celé hře závěrečná reflexe. 

Chtě nechtě se mi na mysl vtírají principy z The Big Six ze 13. Letní školy ÚSTR o příčinách a následcích:

  • Události jsou výsledkem souhry dvou typově odlišných činitelů: 1) historických aktérů, neboli osob či skupin, které svým jednáním zapříčiňují vznik historické události, a dále 2) sociálních, politických, hospodářských a kulturních podmínek, které jednání aktérů ovlivňují.
  • Žádná historická událost nebyla nevyhnutelná, stejně jako nejsou ani události budoucí. Stačilo by změnit jediný čin nebo podmínku jednání a událost by se bývala odehrála jinak.
Ráda bych zkusila reflexi hry v tomto duchu - každý žák by u své postavy vyhodnocoval na čistý papír s pomocí svých nabytých zážitků, co mohl jeho aktér ovlivnit a co nikoliv. Poté by mohl zkusit určit, zda existoval nějaký moment/čin/podmínka, která by jeho osud mohla změnit. Pravděpodobně by žáci pracovali při tomto vyhodnocování v menších skupinkách, mohli by si vybrat jen jednu ze svých postav.

Na hodinu bych pravděpodobně navázala prací s prameny k případu Josefa Toufara.

Děkuji moc Daně za sdílení nápadu, který musel dát spoustu práce. 

Komentáře

  1. Dobrý den, moc děkuji paní Truksové za materiál a Vám za celé tyto stránky plné inspirace. "Politické procesy naživo" jsem vyzkoušela s kvartou gymnázia. Měla jsem trochu obavy, jak to vyjde, zda to děti bude bavit... Musím říct, že to bavilo nejen děti, ale i mě.
    Postupovala jsem podle návodu paní Truksové.
    Aby měl každý nějakou úlohu, přidala jsem postavu E. Beneše, spoluhráčů pana Modrého, dozorců ve vězení.
    Před začátkem jsem řekla, jaké rekvizity si má kdo připravit. Žáci si pomocí malířské pásky nalepili na oblečení podobiznu postavy, kterou znázorňovali. Ve třídě jsem pomocí popisků označila všechny lokality, které se ve scénáři vyskytují. Pak už jsme začali "hrát".
    Závěrečné shrnutí nám z časových důvodů vyšlo až na další hodinu. Při zpětné vazbě byly všechny reakce jen pozitivní, žádné negativní jsem nezaznamenala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, předám zpětnou vazbu autorce nápadu. Mě to povzbudilo, protože se na aktivitu chystám poprvé v pondělí. Díky!

      Vymazat
  2. Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem protagonistům, kteří měli mluvit, dala do ruky daný obraz se zvýrazněným textem. Oni pak věděli, kdy a co budou říkat.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco