Přeskočit na hlavní obsah

Kam jezdit s žáky za přínosnými workshopy a reportáž z Muzea Prahy

Konec června máme na krku, tak jsem si řekla, že svoje i cizí šuplíkové aktivity si pro vás budu ještě chvilku schovávat na později, až budete v září zase čerství a plní sil.

Tento školní rok ale nosím v hlavě jinou myšlenku. Ráda bych v rámci blogu vytvořila interaktivní živou mapu s přehledem zajímavých míst pro dějepisné exkurze a workshopy. Když se to podaří, může to pomoci nám všem. Myslím si totiž, že v hledání kvalitních programů nemusíme být každý sám. Sílu sdílení nám už sociální sítě ale i třeba blog Hravá dějeprava dávno dokázaly.

Nezvládnu to ale bez Vaší pomoci, resp. bez vašich tipů a zkušeností. Proč bychom si museli každý sám za sebe prozkoumávat, kam se vyplatí/nevyplatí s žáky jezdit? Co stojí za vyzkoušení? Pro tvorbu mapy bych zkusila v google maps funkci Moje mapa tak, aby vznikla sdílená a přehledná mapa s podstatnými informacemi o místech, která se vám osvědčila.

Má to samozřejmě určité mouchy, protože některé expozice a programy jsou stálé, některé jsou časově omezené. Podle vaší pomoci a zájmu ještě uvidím, jestli by stálo za to vytvořit 2 různé mapy (stálé, dočasné), či jednu společnou. 

  • Pokud by někoho tento nápad zaujal a chtěl se na tvorbě podílet, napište mi, protože bych s vámi mohla mapu editorsky sdílet a nemusela bych ji vytvářet sama.

V každém případě ale pro tvorbu potřebuji Vaše zkušenosti a doporučení, nejvíce mi pomůže, když vyplníte TENTO DOTAZNÍK

  • žádná otázka není povinná
  • i jeden dobrý tip se počítá
  • jestli to necháte na mně, bude tam jen Praha a okolí (a to nechcete, že jo?)

Jak si představuji kvalitní workshop, který stojí za sdílení s ostatními? 

  • výhodný poměr vložený čas - výkon
    • tedy za dobu workshopu žáci mají šanci díky dobré přípravě muzejních pedagogů zažít intenzivní ponor do tématu a vytěžit z něj maximum
  • tohle ve škole nemáme 
    • jdeme si pro kontakt s exponáty, jejich replikami a odborníky na slovo vzaté. Pokud to tam není, mohli jsme zůstat ve škole.
  • poznáváme historické prameny a zjišťujeme záludnosti jejich interpretace
    • je skvělé, když muzejní pedagogové ve spolupráci s historiky a archeology dokáží přiblížit na konkrétních exponátech, jak výklad historie funguje
  • zajímavý příběh - setkání malých a velkých dějin
    • s příběhem všechno lépe funguje a když se to podaří, nejlépe se na něm ukáže, jak se v příběhu jedince promítají velké dějiny
  • něco nového se dozví i učitel/ka
    • vzděláváme se spolu s dětmi, to je vždycky super

Příklad z Muzea Prahy

Dlouhodobě navštěvuji se svými žáky programy Muzea Prahy. Právě v tomto muzeu stojí za programem kvalitní muzejní pedagogové a pracuje se s exponáty (či jejich replikami), které má muzeum k dispozici.
Co už jsme zažili?

  • Výprava za Kelty
    • nově v areálu zámku Ctěnice
    • po společném úvodu žáci pracují postupně v různých skupinkách a vyzkouší si mletí obilí, ražbu duhovek, fungování keltského klíče, ohmatání replik či skutečných artefaktů keltských řemeslných výrobků (včetně nůžek, náramků atd.)
  • Středověké město
    • tento workshop jsem již zmiňovala v článku zde na blogu. Připravila jej Markéta Gausová Zörnerová, která k workshopu vytvořila i vlastní kresby středověkého domu.
    • žáci v rámci workshopu po společném úvodu zjišťují informace o konkrétním předmětu  a poté zkoušejí vytvořit vlastní "správné" středověké město
    • malá nevýhoda - moc se nepracuje v expozici

Nejnovější zkušenost - Rudolf II., dvořané a Pražané

Na konci května jsme si zase dojeli pro novou zkušenost do domu U Zlatého prstenu a tentokrát nás čekala skutečně badatelská zkušenost. Zároveň tento workshop naplňoval všechno, co jsem uváděla výše (Jak si představuji kvalitní workshop?)
Společný úvod jsme měli u digitální repliky Sadelerovy veduty z roku 1606, což byla pecka, protože se na ní různé části pohybovaly. (To byl tedy historický pramen číslo jedna.)

Samozřejmě jsme se posléze snažili identifikovat ty části Prahy, které známe. Následně jsem se přesunuly do prostor samotného workshopu. (Není od věci zmínit, že stavební úpravy domu U Zlatého prstenu tak, jak nyní vypadá, byly také z doby pobytu Rudolfa II. v Praze. Takže jsme se v té době ocitli i prostorově.) 

Na žáky čekaly na šesti stanovištích, která byla pro soustředěnou práci dostatečně daleko od sebe, tajemné dřevěné krabičky. Každá z nich obsahovala upravené zpravodajské zprávy Jiřího Henckela z Donnesmarcku (1573–1636). Byl to úředník Rudolfova dvora, byl pravidelným zpravodajem četných šlechtických rodin, kterým zasílal psané zprávy až dvakrát týdně.  (Historický pramen číslo dvě.)
  • na stanoviště se žáci náhodně rozlosovali
  • v každé krabičce je čekal nějaký list Jiřího Henckela, který se věnoval různým oblastem typickým pro rudolfínskou Prahu
  • dopis byl určen do nějakého konkrétního místa tehdejší Evropy
  • žáci museli zjistit, jaké oblasti se dopis dotýkal
  • určit s jakou částí Prahy (s pomocí veduty) souvisel
  • odpovědět na otázky, které jim měly pomoci s přípravou krátké prezentace tématu (alchymisté, výhodný obchod, drby o magii a Rudolfovi atd...)
  • najít repliku předmětu (z výstavky u lektorky), který s jejich tématem souvisí


Po průzkumu a průběžné pomoci mé i lektorčiny žáci krátce prezentovali ostatním a umísťovali na vedutu (složenou tentokrát na zemi) tu část, která souvisela s jejich tématem.
Celým workshopem nás zkušeně provedla lektorka Hana Hubková, která mi laskavě pro potřeby této zprávy poskytla ještě detailní informace. Např. kde se více dočtete o Jiřím Henckelovi (RICHTEROVÁ Alena. Praha v psaných novinách na počátku 17. století. In: Documenta Pragensia XIX, Praha: AHMP, 2009. S. 225–232.)  
Autorkou workshopu a celého grafického zpracování je ale opět Markéta Gausová Zörnerová.

Tak co, pomůžete mi vyplnit dotazník? Podělte se v něm o své cenné zkušenosti, ať nám ty nejzajímavější možnosti neuniknou. Všichni víme, jaká práci dá zorganizovat exkurzi, a každý je rád, když to klapne nejen technicky, ale i obsahově. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Francouzská revoluce "naživo" aneb Krvák ve třídě 2.0

Tato metodika je stálicí blogu i mých 8. ročníků a kdo nezkusil, neví oč přichází. Ale (!) dočkává se vylepšení díky skvělému Martinu Friedmannovi z Ivančic, který je "larpákem" a proto vnesl do mého prvotního nápadu zkušenost, krásný dobový font a větší systém. Především ale také rozšířil počet postav tak, aby se dalo hrát i v početnějších třídách.  1) VFR Naživo v hodině aneb Krvák ve třídě Jak všichni víte, rychle se měnící události francouzské revoluce už zamotaly hlavu nejednomu žáku (či učiteli). Měla jsem v hlavě již delší dobu představu zážitkové hodiny, která by se žákům snadno vepsala do paměti. Vždy to mělo úspěch a celá akce zabrala jednu vyučovací hodinu. Mouchy jsou vychytány díky Martinovi F. Oč jde? Jedná se o evokační hodinu k tématu revoluce a změnám, které přinesla. Je žádoucí, aby žáci ideálně skoro nic nevěděli. Každý žák dostane kartu role , podle které se bude chovat, jak budete žáky provádět událostmi revoluce . O vtipné situace během dramatizace není...