Přeskočit na hlavní obsah

Stoletá válka - a komu fandíš ty? Battle v lavicích...

Téma stoleté války mě osobně dost baví a zajímá. Obecně "žeru" různá románová i filmová zpracování anglické historie. Díky tomu jsem například už několikrát v různých podobách prošla na stránkách knih podrobným líčením bitvy u Kresčaku a nechtěně si pamatuji dost detailů, ehm.

Ačkoliv jsou různé historické podrobnosti lákavé, do takových detailů se v rámci ZŠ samozřejmě nedá pouštět. Snažím se také úplně nezamotávat do složitých příčin konfliktu. 

1. Evokace

Začínám dvěma otázkami: 
1. Už jste někdy slyšeli o tom, že se Francouzi a Angličané nemají rádi? Tušíte proč? A jak se to projevuje?
  • Pokračujeme diskusí o tom, že si často i různě vzájemně nadávají (žabožrouti na straně jedné, nemožní kuchaři s nepoživatelnými jídlem na straně druhé). Žáci, kteří někdy byli ve Francii, často vzpomínají, že s angličtinou tam často narazili apod.
2. Víte, co znamená toto gesto?
  • Ukazuji jim nejdříve tradiční V (ukazováček a prostředníček), které často rozpoznají jako gesto vítězství či míru (či obojího). Ale pak oba prsty otočím hřbetem ruky k nim. Většinou dají dohromady, že to asi má být hanlivé. Výjimečně se mi stane, že znají příběh o údajně usekávaných prstech anglických lučištníků, pokud se dostali do francouzského zajetí. Podle tohoto příběhu bylo zdvižení obou prstů ekvivalentem "nakopeme vám ...." z anglické strany.
Uvědomuji si, že historie gest je diskutabilní a je dost možné, že původ gesta s anglickými lučištníky nic společného nemá. Slouží mi ovšem jako oslí můstek k anglickým lučištníkům a stoleté válce obecně. Zároveň žákům říkám, že toto vysvětlení není jisté a možná jde jen o mýtus. (Ale je poutavý, nemyslíte?)

  • Můžete případně zařadit i další provokativní otázku, např.: Je možné, abyste ve vojenském konfliktu vyhráli všechny bitvy, ale prohráli válku? A nechat chvíli žáky spekulovat o tom, za jakých podmínek by se to mohlo stát.

2. Práce ve skupinách s informacemi z různých perspektiv

Podle počtu dětí ve třídě žáky náhodně rozdělím na dvě nebo čtyři skupiny. Můžete zvolit i variantu, že si svou stranu vyberou. Nevědomost je v tomto ohledu krásná, protože vážně nevědí, jak tento konflikt dopadl.
Každý dostane pracovní list dle vybrané skupiny a každá skupina dostane sadu krátkých textů, které se týkají stoleté války. (Buď máte 1x Francouze, 1x Angličany, nebo jsou skupiny zdvojené a vytisknete si sadu dvakrát.)
Texty jsou fakticky stejné, ale jednou psány z anglické a jednou z francouzské perspektivy. (Tiskněte oboustranně, na zadní straně každé karty je i ilustrační obrázek.)

Vycházela jsem z tohoto článku v Časostroji.
  • Žáci si kartičky ve skupině rozdělí (je jich celkem 12), přečtou a hledají v nich odpovědi na otázky z pracovního listu nejdříve každý sám za sebe.
  • Poté srovnají karty na lavici chronologicky za sebou a řeknou si navzájem, co v nich zjistili. Tak si doplní v listu i další odpovědi od svých spolužáků.
  • Konečně zkusí zase každý sám za sebe napsat fakty podloženou odpověď na poslední otázku: "Proč nemáš rád Angličany/Francouze?"

3) Battle v lavicích

Přichází závěrečná část. Žáci si stoupnou na dvě poloviny proti sobě a na mé znamení vyzývám nejprve "fanoušky" Anglie, aby zaútočili připravenou vlastní nadávkou na "fanoušky" Francie. Poté obráceně. A tak dokud je čím nadávat. Vyzývám k vypípávání vulgárních výrazů, střídání stran je dobré to skutečně řídit (doporučuji vzít si píšťalku), aby nevznikl úplný chaos a zároveň to pořád byla trochu sranda.

4) Reflexe

Na závěr hodiny někdy navazuji na slovní battle s informací, že středověké armády na sebe skutečně kvůli zvednutí bojové morálky a vyhecování sebe a spolubojovníků dost nevybíravě pořvávali. Případně ukazovali sprostá gesta (viz naše obrácené V ze začátku hodiny - možná...).

Žáky vyzvu k uvědomění si jedné až tří nových informací z této hodiny. Na vyzvání ji řeknou spolužákovi. A ten jim odpoví svou informací. A takto pokračují, dokud jim informace nedojdou.

5) Únikovka 

Nezapomeňte, že jako pokračování hodiny můžete využít hotovou únikovou hru, ve které nejde o nic menšího než o osvobození města Orleans z anglického obklíčení.
Ve hře doporučuji postupovat v tom pořadí, v jakém postupně promlouvají jednotlivé postavy nebo se objevují předměty (luk s šípem). 

A co používáte při výuce stoleté války vy?

Komentáře

  1. Dobrý den, mohla bych se zeptat na název komiksu/ů, které používáte v té únikové hře? :) Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olga Kovaříková23. května 2026 v 11:38

      Zdravím, pokud myslíte ukázku z komiksu o bitvě u Kresčaku, tak to je komiks Rytíři z edice Děsivé dějiny. Spojovačka k moru je také z knihy Děsivé dějiny - ale teď už vážně nevím, z kterého dílu...

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...