Přeskočit na hlavní obsah

Perzekuce židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava podle Renáty Dolanové

Posledním předvánočním příspěvkem bude metodika, kterou se mnou laskavě sdílela Renáta Dolanová. Na blogu už sdílela svou přípravu k tématu 1. světové války, tentokrát poslala pečlivě připravenou hodinu k tématu Perzekuce židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava. 

K celé hodině si můžete vytisknout metodiku přímo do hodiny. 

Sdílím přípravu tak, jak mi ji Renáta poslala. Pokud budu přidávat něco za sebe, bude to psáno kurzívou.

Oč jde?

Žáci budou pracovat s pamětnickým vzpomínáním, dle autorky celá lekce vznikla na základě materiálů z Paměti národa.

Postup

V předchozí hodině jsme probírali vznik Protektorátu a pracovali s českým přepisem norimberských zákonů, které na našem území tehdy začaly platit najdete je ZDE.
Pro práci v hodině využijte připravenou prezentaci (klikněte na obrázek⬇️)

V té Renáta rozlišila barevně, co si žáci mají zapsat do sešitu (🟢) a co jsou instrukce k práci (🟠). 

Evokace

Hodinu začněte úvodní fotografií s dvojjazyčnými popisky a nechte žáky popsat, co vidí. Pokud hodinou navazujete na norimberské zákony, pravděpodobně někdo uvidí souvislost nebo ji sami vypíchnete. 

Video s pamětnicí

Před samotným přehráním videa, bych žáky nejprve seznámila s otázkami které po něm dostanou. Případně je můžete už nyní rozdělit např. do dvojic a nechat je, aby na otázkách poté spolupracovali.
Otázky, které mají zodpovědět:
1) Kdo k nám z videa promlouvá? (lze pracovat s vypočítáním věku pamětnice – bylo jí 13 v roce 1939 – nar. 1926 – v roce 2023 tedy 97 let)
2) Jaká nařízení pro židovské obyvatelstvo začala po vzniku Protektorátu platit?
3) Začala platit najednou, nebo se omezení postupně stupňovala? (vhodný prostor pro vysvětlení mechanismu postupného snižování lidské důstojnosti a snahy o odpor)
4) Která omezení byla podle videa pro pamětnici nejtěžší?

Práce ve skupinách

Rozdělte žáky do skupin maximálně po čtyřech a dejte jim do každé skupiny pouze jeden z připravených pamětnických textů. Ideálně v dostatečných kopiích tak, aby měl každý žák svůj text.
Ke skupinové práci budou žáci potřebovat buď zmiňovanou učebnici, aby porovnali vzpomínky s textem, nebo nějaký jiný adekvátní shrnující text.

Zadání:
1) Ve skupině podle textu s pamětnickým vyprávěním vypište do sešitu omezení, která pro židovské obyvatelstvo začala platit.
2) Porovnejte s textem na str. 89 v učebnici (Dějepis 9 - SPN, 2016 - zelený pruh na okraji, pod fotografií židovské rodiny) a doplňte.

Společné shrnutí práce

Pro společné shrnutí práce bych asi zvolila variantu vytváření myšlenkové mapy na tabuli.

Děkuji za sdílení nápadu autorce. 

Doplnili byste hodinu nějakou další aktivitou? Nebo máte také nějaké nápady v šuplíku? Sem s nimi. 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...