Přeskočit na hlavní obsah

Letní škola badatelské výuky 24.-25. srpna 2023 v DOXu

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Celé Oddělení vzdělávání v ÚSTR sice nakonec podalo výpověď (podrobnosti jsem psala zde) a všichni jsme trnuli a stále trneme, jak to bude s naším DREAMTEAMem v oblasti didaktiky dějepisu. 

Nyní se zdá, že vyhlídky do budoucna nejsou tak černé.

Jednak je snad na pořadu dne pokračování projektu Dějepis+ a spolupráce s NPI, zda to definitivně klapne, to se doufejme dozvíme v příštím týdnu.

Druhak rozvázání spolupráce z ÚSTR nedokáže naše skvělé mentory a lektory zastavit v pořádání další Letní školy pro učitele! 

A co je na tom ještě dobrého? Protože nejsou vázáni přísným programem ÚSTRu, rozhodli se letos zaměřit na STARŠÍ DĚJINY. Čímž odpovídají na opakované volání učitelů po kvalitních lekcích a nápadech nejen k dějinám 20. století.

Ale pozor, letní škola je z rozpočtových důvodů kapacitně omezena, takže rozvažujte rychle. Přihlásit se můžete zde (klikněte na obrázek):

Pokud je pro vás přihlášení jasná věc, možná byste mohli s velkým předstihem zvážit i svou účast na Burze nápadů. Letošní téma totiž nabízí mnohem širší možnosti pro ty z vás, kteří se rozhodnou podělit o své osvědčené lekce.
Téma: 
  • Vaše lekce ze starších dějin, kterou u svých žáků rozvíjíte historické myšlení/gramotnost.
Formát: 
  • Pro prezentaci nápadu máte 3 slidy, 3 minuty
Následuje TRŽIŠTĚ, kde můžete s dalšími účastníky svou lekci detailně probrat.

Moc doporučuji vyzkoušet! Nebojte se, podobu Vašeho nápadu a skvělé připomínky dostanete včas a předem od Petera Sokola a Jiřího Karena, kteří mají letos burzu na starosti. 
Za sebe musím říct, že formulovat svou lekci a metodu pro ostatní učitele, mě osobně velmi posouvá. Dar sdílení je prostě oboustranný.
Své nápady na lekce pište přímo Jiřímu Karenovi (karen.jiri@seznam.cz).
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially
11 komentářů
Další informace

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou
24 komentářů
Další informace

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco
2 komentáře
Další informace