Přeskočit na hlavní obsah

Projekt Dějepis+ do každé školy! UPDATE

Dnešní příspěvek je veskrze informativní, zároveň ale i plný nových lekcí. Mám za sebou pražské závěrečné setkání skupin Dějepis+ v Praze a ráda bych těm z Vás, kteří dosud váhají se zapojením, nějaké ty pochybnosti rozehnala.

1. Pokračování projektu v příštím roce? Jinou cestou, jakou, to se uvidí...

Oficiálně projekt Dějepis+ v příštím roce nebude pokračovat a dle původního plánu je letos ukončen. 
ALE NEZOUFEJME. Propojení aktivních učitelů, metodiků a didaktiků se nedá jen tak rozbořit. Momentálně se hledá cesta, jak dál a na jaké platformě. 
Dobrou zprávou je, že po dvou letech pokusného ověřování, se pravděpodobně ustálí snadno aplikovatelný model pouze 4 povinných lekcí za rok. Což je něco, co každý zvládne. Obzvlášť když vezmete v potaz, že dostáváte hotovou lekci, metodiku i teoretickou podporu před a po.
Samozřejmě nejpřínosnějším aspektem je metodická podpora a komunita dějepisářů/řek z vašeho okolí. 

2. Vytvoříme vlastní regionální badatelskou lekci? Ano!

Letos dostaly skupiny za úkol zkusit na závěr roku vytvořit vlastní badatelskou lekci. Pravda, takto při květnu to byla výzva pro všechny. 
Na pátečním setkání se lekce prezentovaly formou Burzy nápadů, kterou možná znáte z Letní školy ÚSTR. Tentokrát ovšem ve štědřejší 6 minutové časové dotaci na příspěvek. Následovalo tzv. tržiště, kde jsme se mohli doptat na podrobnosti každé lekce či si podrobně prohlédnout materiály.
Musím říct, že to byla parádní přehlídka úžasných nápadů. Ačkoliv lekce byly místně navázány na dané regiony od Chomutova až po Budějovice, shodli jsme se, že většina lekcí by šla oddučit kdekoliv:
  • Její autoři totiž všem lekcím dali přesah, navázali je elegantně na "velké" dějiny a nezapomněli ani na báječné aktualizace, které dokážou současným žákům problém přiblížit.
Při vymýšlení lekcí jsme museli vybrat, jaký druh historického myšlení danou lekcí chceme rozvíjet (příčiny a důsledky, dobové perspektivy, trvání a změna či vztah k minulosti). S těmi jsme ovšem jako účastníci projektu už měli z povinných lekcí své zkušenosti.
Foto Petr Sedlák.

3. Hotové lekce projektu D+

Dobrou zprávou pro vás je, že během tohoto roku vznikl na webu D+ rozcestník, v němž má kdokoliv přístup ke všem lekcím, které lze využít k dějinám 20. století. S podrobnou metodikou a dvěma verzemi pracovních listů (klikněte na obrázek).
Za mne osobně takto vypadá splněný sen každého dějepisáře/ky. Lekce jsou totiž mnohokrát vyzkoušené a vypilované na základě praxe v rámci projektu.
Nezapomeňte samozřejmě, že lekce si můžete, někdy dokonce musíte, upravovat podle založení svého i své třídy. Nejde tu o nějaké striktní postupy a předpisy, ale o doporučení a pokladnici pramenů, úkolů, nápadů a hlavně dobře položených badatelských otázek.

4. A co starší dějiny?

Ti z vás, kteří by rádi učili badatelsky i starší dějiny, vězte, že v rámci projektu funguje pod vedením Jiřího Karena a Petra Sedláka skupina bláznivě nadšených učitelů a učitelek, kteří pro vás celý rok vymýšlejí badatelské lekce od starověku po 19. století. Zároveň je testují a navzájem si jsou nesmlouvavými kritiky. Zapojení učitelé v D+ ovšem již k těmto lekcím mají přístup. A na blogu vám brzy představím dvě lekce z třídílného celku, které jsem v potu tváře, ale s velkou radostí tvořila k otázce ženské emancipace v 19. století.

Tak co, myslíte, že pokud bude projekt příští rok pokračovat, tak do toho půjdete?

Komentáře

  1. Odpovědi
    1. Dobrý den, projekt Dějepis+ oficiálně skončil, ale propojení učitelů, které díky němu vzniklo, určitě nekončí. Momentálně se Jiří Karen a Petr Sedlák plus další snaží zorganizovat platformu, kde bychom mohli pokračovat takříkajíc "zdola". Určitě tu dám vědět, jak se dá přidat, až to bude upečené.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco