Přeskočit na hlavní obsah

Historická interpretace na vlastní kůži? Trochu jiný úvod do dějepisu od Jiřího Karena!

Na letošní dílně mě uchvátil jednoduchý, ale účinný nápad od Jiřího Karena k problematice historické interpretace. Jedná se vlastně o zážitkovou hodinu a my máme to štěstí, že se s námi autor o nápad podělil.

Jeho metodika jen potvrzuje, že v jednoduchosti je krása. Hodí se ji nasadit v úvodních hodinách s novou třídou, kterou začínáte vyučovat dějepis, ale můžete ji zařadit vlastně kdykoliv, když budete mít pocit, že vaši žáci vnímají dějepis jako předem napsané a jasně dané příběhy a vy byste je rádi trochu znejistěli a navnadili ke kritičtějšímu přístupu...

Originál od Jiřího Karena je určen pro 1. ročník SŠ (třída nezná učitele a ani se neznají navzájem):

I. hodina - Úvodní hodina dějepisu. Můžete se inspirovat a upravit si přípravu dle svého naturelu viz zde. Hodí se zapojit nějakou neformální aktivitu a ideálně na žáky výrazně zapůsobit.

II. Následují další dvě přípravy na hodiny - první o VÝZNAMU VÝUKY DĚJEPISU - můžete a nemusíte ji následně využít. Třeba se bude hodit i úplně jindy - přípravu pro sebe naleznete zde  a pracovní list pro žáky zde
Druhá o ZPŮSOBU VÝUKY DĚJEPISU (klasická versus moderní) zde, s pracovním listem zde.

  • v přípravě je použito toto video z Dějepisu 21 o tom, jak se učil dějepis během normalizace.

III. V další hodině přichází pointa celého nápadu - po proběhnuvších hodinách totiž žáky vyzvete, aby rekonstruovali po paměti první hodinu dějepisu. Příprava na tuto hodinu je zde. Pracovní list pro žáky zde.
  • Evokace: J. Karen využíval scénu z Bournovy identity zde (viz příprava). Nyní mi psal, že to zkusil změnit a nastolil žákům následující fiktivní, ale reálnou situaci: "Někdo se rozhodl opít sám na uzavřené chalupě. Ráno se probudí v nepořádku a nic si nepamatuje. Jak se dozví, co předešlý den dělal?"  Podle J. Karena "žáci začnou dedukovat, že prozkoumá mobil, jestli na něm má fotky, nepořádek v místnosti (lahve) a co to znamená. Dá se pak rozvíjet, že podle počtu lahví nevíme, jestli je vypil, protože je mohl v opilosti vylít třeba do dřezu, čímž se odhaluje nejednoznačnost interpretací minulosti atd. Pak se přejde na to, co to vlastně všechno může být historický pramen. Mám dojem, že na tomhle primitivním "bulvárním" příkladu si to hodně žáků uvědomilo a zapamatovalo."
  • Po evokaci nejprve žáci samostatně v deseti větách zapíší podle své paměti to nejdůležitější, co si zapamatovali z první hodiny.
  • Poté je dáte do skupin, kde zjištěné diskutují a snaží se dojít ke společné shodě, kterou opět zapíší.
  • Konečně jim dáte do skupin k dispozici svou použitou přípravu z první hodiny. Jiří Karen jde tak daleko, že jim dává upravenou, kterou naleznete zde... Je už na vás, jakou verzi zvolíte
Protože mě děti většinou na prvních hodinách dějepisu už znají z prvního stupně, pravděpodobně bych 1. hodinu přeskočila a rovnou bych skočila do hodiny o významu výuky dějepisu, pak bych zařadila hodinu o tom, jak se budeme dějepisu učit (plus třeba mé hodnocení). A konečně bych se zeptala, co jsme dělali na první hodině (viz III.).

Přínosy:
  1. Žáci si na vlastní kůži zažijí, jak je paměť zrádná. Podle zkušeností Jiřího Karena vůbec nevadilo, pokud někdo na první hodině chyběl, a pak na poslední hodině byl. Spíš to vnímal jako přínos, protože tento žák ostatním reflektoval, jak je možné, že mají ve vlastních vzpomínkách takový chaos. (Navíc se pro tohoto žáka stanou "pamětníkem 1. hodiny".)
  2. Žáci si zkusí analyzovat a interpretovat "nezávažný" písemný pramen - přípravu na hodinu. Pochopí, že pramenem se může stát cokoliv z minulosti.
  3. Všechny tyto jejich vlastní zážitky můžete jako učitel uchopit a pojmenovat odpovídající terminologií.
Až budu metodiku zkoušet na ZŠ, doplním článek o případné podrobnosti.. Nabízí se i nějak zapojit hmotné prameny - třeba vás k tomu něco napadne...
Děkuji Jirkovi za sdílení nápadu. Co na to říkáte?

Komentáře

  1. Dobrý den, chci vám (osobně i Jiřímu Karenovi potažmo) poděkovat za inspiraci. Druhou hodinu dějepisu u prváků lycea (přesněji, jedná se o předmět Člověk a svět, který se v prvním ročníku zabývá čistě dějepisem) jsme strávili aktivitami z vaší poněkud upravené metodiky. Konkrétně jsme imaginovali případ člověka, který po alkoholovém excesu ztratil paměť a pak zkouší dohledat, co se s ním stalo. Vedle ujasnění nových pojmů a debatě o povaze paměti, jakož i možnosti představit dějepis trochu jako detektývku (tak jsem o tom snila už od střední, kdy jsem se o dějepis začala zajímat) takové pojetí studenty nesmírně zaujalo a podnítilo je, aby veřejně formulovali své hypotézy. Debata jela jak po másle, a to je u patnáctiletých docela úspěch.

    Vyzkoušeli jsme i aktivitu, kdy měli studenti dávat hlavy dohromady a sepsat průběh minulé hodiny. Zde jsem se trochu odchýlila od metodiky, a protože byli přítomni dva studenti, kteří se minulé hodiny neúčastnili, dala jsem jim za úkol, aby podle sebe "pamětníky" vyzpovídali a připravili si "referát" o tom, co o minulé hodině zjistili. Oba ho poté přednesli, a mohli jsme díky tomu reflektovat, jak se jim pracovalo, co je nejvíc zajímalo, jak na to šli a reflektovat i jejich "referát" - který byl zajímavější, podrobnější a víc nabitý informacemi?

    Byla to zkrátka moc zajímavá úvodní hodina, děkuji za inspiraci!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olga Kovaříková22. září 2024 v 7:09

      Dobrý den, to je boží! Je skvělé, že jste si to přizpůsobila na míru. Využití nepřítomnosti žáků jako bonusu a nikoliv mínusu, museli studenti také kvitovat. Díky za zpětnou vazbu.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když...