Přeskočit na hlavní obsah

Příběh v hlavní roli aneb Černé historky ze starověkého Řecka...

Vyprávění příběhů je staré jak lidstvo samo a baví nás všechny v jakémkoliv věku. Nápad tzv. Černých historek od Mindoku znáte pravděpodobně i vy ze svého dětství. Hru jsme hrávali bez kartiček a po táborech kolovaly různé verze tajemných příběhů, které jsme si s baterkou pod spacákem navzájem vyprávěli a snažili se uhodnout, jak se to stalo. Čím děsivější, tím lepší.

Pokud vás princip hry minul, funguje to následujícím způsobem:
  • Vypravěč (který zná celý příběh) sdělí posluchačům pouze jeho malou část, která zní často záhadně, někdy nesmyslně. Posluchači kladou vypravěči otázky, na které může odpovídat pouze ANO/NE/NENÍ DŮLEŽITÉ. Postupně tak odhalují, co se stalo, že v příběhu platila první řečená věta...
Pro školu jsem ovšem mohla z řady od Mindoku využít pouze jedinou vydanou verzi, a to 50 příběhů z temného středověku. A vřele vám je doporučuji, příběhy jsou podle skutečných středověkých postav nebo akcentují všednodenní zvláštnosti středověkého života. Hrajeme je pravidelně a žáci si pamatují leccos ještě po pár letech...

Ovšem je to pouze ke středověku, pročež mě samozřejmě napadlo, že by se mi hodilo mít "historky" v této verzi i k jiným obdobím. Zatím se mi podařilo zrealizovat následující ke starověkému Řecku. Vycházela jsem přitom z této encyklopedie pro děti Lidé v minulosti: Řekové.

Historky si můžete stáhnout zde. Nalevo je přední strana a napravo zadní. Stačí vystřihnout, přehnout a slepit.
Jak je využít v hodině?
  1. Frontálně - v tomto případě vůbec nevadí, když vy budete vypravěč a celá třída bude hádat. Alespoň na historku rychleji přijdou a vy budete moci využít více karet během jedné vyučovací hodiny. 
  2. Stanoviště - vytvořte stanoviště po třídě, na které položíte vždy pár historek a skupinky žáků se budou po stanovištích postupně vyměňovat a hrát spolu navzájem.
Kdy je využít v hodině?
Historky lze využít jako úvod do problematiky či jako hravé shrnutí.

Pokud vás tento způsob zpracování látky zaujal a chtěli byste vytvořit své vlastní historky ke svému oblíbenému tématu, mám pro vás následující doporučení:
  • Vycházejte z literatury již upravené pro děti, protože ta se na nejpoutavější aspekty dějin zaměřuje. Buď využijte pěknou encyklopedii, nebo se hodí již zmiňovaný Časostroj, který se v podivuhodnostech dějin vyloženě vyžívá.
  • Když se do toho pustíte, zjistíte, že nejtěžší je vymyslet právě tu první větu k příběhu pod obrázkem. Jakmile se do toho dostanete, už to jde samo...
Máte nápad, jak hru dál využít? Napište mi do komentářů.
Vyrobíte nějaké své příběhy? Podělte se s námi.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco