Přeskočit na hlavní obsah

Příběh v hlavní roli aneb Černé historky ze starověkého Řecka...

Vyprávění příběhů je staré jak lidstvo samo a baví nás všechny v jakémkoliv věku. Nápad tzv. Černých historek od Mindoku znáte pravděpodobně i vy ze svého dětství. Hru jsme hrávali bez kartiček a po táborech kolovaly různé verze tajemných příběhů, které jsme si s baterkou pod spacákem navzájem vyprávěli a snažili se uhodnout, jak se to stalo. Čím děsivější, tím lepší.

Pokud vás princip hry minul, funguje to následujícím způsobem:
  • Vypravěč (který zná celý příběh) sdělí posluchačům pouze jeho malou část, která zní často záhadně, někdy nesmyslně. Posluchači kladou vypravěči otázky, na které může odpovídat pouze ANO/NE/NENÍ DŮLEŽITÉ. Postupně tak odhalují, co se stalo, že v příběhu platila první řečená věta...
Pro školu jsem ovšem mohla z řady od Mindoku využít pouze jedinou vydanou verzi, a to 50 příběhů z temného středověku. A vřele vám je doporučuji, příběhy jsou podle skutečných středověkých postav nebo akcentují všednodenní zvláštnosti středověkého života. Hrajeme je pravidelně a žáci si pamatují leccos ještě po pár letech...

Ovšem je to pouze ke středověku, pročež mě samozřejmě napadlo, že by se mi hodilo mít "historky" v této verzi i k jiným obdobím. Zatím se mi podařilo zrealizovat následující ke starověkému Řecku. Vycházela jsem přitom z této encyklopedie pro děti Lidé v minulosti: Řekové.

Historky si můžete stáhnout zde. Nalevo je přední strana a napravo zadní. Stačí vystřihnout, přehnout a slepit.
Jak je využít v hodině?
  1. Frontálně - v tomto případě vůbec nevadí, když vy budete vypravěč a celá třída bude hádat. Alespoň na historku rychleji přijdou a vy budete moci využít více karet během jedné vyučovací hodiny. 
  2. Stanoviště - vytvořte stanoviště po třídě, na které položíte vždy pár historek a skupinky žáků se budou po stanovištích postupně vyměňovat a hrát spolu navzájem.
Kdy je využít v hodině?
Historky lze využít jako úvod do problematiky či jako hravé shrnutí.

Pokud vás tento způsob zpracování látky zaujal a chtěli byste vytvořit své vlastní historky ke svému oblíbenému tématu, mám pro vás následující doporučení:
  • Vycházejte z literatury již upravené pro děti, protože ta se na nejpoutavější aspekty dějin zaměřuje. Buď využijte pěknou encyklopedii, nebo se hodí již zmiňovaný Časostroj, který se v podivuhodnostech dějin vyloženě vyžívá.
  • Když se do toho pustíte, zjistíte, že nejtěžší je vymyslet právě tu první větu k příběhu pod obrázkem. Jakmile se do toho dostanete, už to jde samo...
Máte nápad, jak hru dál využít? Napište mi do komentářů.
Vyrobíte nějaké své příběhy? Podělte se s námi.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...