Přeskočit na hlavní obsah

Přemyslovci podruhé, tentokrát s dramatizací

Když mi žáci na konci školního roku psali krátkou zpětnou vazbu a povídali jsme si o tom, co se jim nejvíce líbilo, co jim chybělo a co by mi doporučili změnit, ze společné diskuse vyplynulo následující: mají rádi hraní divadla a scének.
Možností dramatizace je nepřeberně, o lecčems jsem psala již v příspěvku k Letní škole od Paměti národa. Post bellum tuto formu zážitkové pedagogiky velmi propracovaně využívá ve svých workshopech zde.
Tak dokonalé metodiky vám sice nenabídnu, ale i tak byste mohli následující nápad využít a zažít s ním v hodině trochu legrace.
Aktivita bude v podstatě navazovat na činnosti z příspěvku o prvních Přemyslovcích.

1) Nechte žáky, aby si vybrali, jakému našemu slavnému přemyslovskému panovníkovi se chtějí věnovat.
    • Přemysl Otakar I., Václav I, Přemysl Otakar II., Václav II.
2) Podle jejich rozhodnutí by vám měly vzniknout přibližně stejně velké skupiny. Do každé z nich doporučuji připravit materiály, s kterými budou žáci pracovat. Já jsem například používala patřičné kapitoly v učebnici a následující knížky.

  • využívala jsem tyto zdroje a vytvořila materiál pro dramatizaci na míru
3) Co mají žáci dělat? 
  • Ať s pomocí materiálů sestaví a sepíší příběh daného panovníka tak, aby jim samotným přišel poutavý a zajímavý. Upozorněte je na události z dětství, na manželky či dcery v životech panovníka.
  • Ať se zamyslí, které části příběhu by stálo za to sehrát ve scénce.
  • Jeden z nich ať je vypravěč, zbytek skupiny ať si si rozdělí role
4) Doporučte dětem, ať se hlavně zaměří na dobrý příběh a na to, které scény stojí za to sehrát. NEZTRÁCEJTE ALE PŘÍLIŠ ČAS ZKOUŠENÍM. Naším záměrem není zahrát dobré divadlo, ale oživit si na chvilku zjednodušeně historii. Vyzkoušela jsem to již dvakrát a skutečně dobře funguje, když žáci v přidělených rolích improvizují podle vypravěče. Takže příprava příběhu se ukazuje jako to zásadní.

5) V druhé hodině dejte ještě trochu času na dotažení, a pak se již vrhněte na postupné převyprávění příběhů a sehrání scének.
Obě dvě hodiny jsme si všichni dost užili a improvizovalo i publikum, včetně mě. Když Přemysl Otakar II. potřeboval o 30 let starší manželku Markétu Babenberskou, mohla jsem do role snadno naskočit...

6) Pokud chcete znalosti shrnout a upevnit nějakou jinou formou než nabízí tradiční písemka, doporučuji využít tento skvělý materiál od Danuše Kubové z Metodického portálu RVP:
  1. Žáci nejprve ve skupině sestaví z kartiček časovou osu, k níž pak společně doplňují jména panovníků, jejich medailonky.
  2. Pak je můžete rozdělit do týmů a nechat zápolit se soutěžní prezentací.
  3. Nebo využijete mnou doplněný materiál zde, kartičky rozdáte a necháte je hrát, hádej, kdo jsem? Žáci v plénu budou klást otázky a dotyčný s kartičkou a pomocí údajů na ní bude odpovídat ANO/NE.
7) Pokud vaši žáci rádi využívají elektroniku, můžete si na tabletech či telefonech zahrát Quizizz
Dramatizaci jsem souběžně použila v 8. třídě při probírání Marie Terezie a Josefa II. Fungovalo to skvěle. Kromě zmíněných publikací jsme využili i díl Děsivých dějin "Pyskatí Habsburkové", takže o peprné scény nebyla nouze.

To je poslední letošní příspěvek. Přeji vám krásný nový rok a těším se na vaše reakce a zkušenosti z hodin. Pokud vám nevyhovuje psát veřejně do komentářů, ocením i zpětnou vazbu e-mailem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...