Přeskočit na hlavní obsah

Ohlédnutí za badatelskou letní školou ke starším dějinám 2023 a co Dějepis+

Vracím se k psaní po letním odpočinku, který byl doufám i pro vás plný takové letní pohody nebo dobrodružství či zážitků, které máte nejraději. Ještě než zveřejním příspěvek, jehož téma vzejde z vašeho hlasování, přicházím zase s čerstvými zážitky z letošní Letní školy badatelské výuky.

Po napínavých událostech v ústavu ÚSTR jsme nervózně sledovali, jak to bude s tvůrčím a sehraným týmem z Oddělení vzdělávání a obávali jsme se o podobu Letní školy. Řada z nás ji má ve velké oblibě, protože si nedovedeme představit lepší a inspirativnější start do dalšího školního roku.
Díky spolupráci s Filozofickou fakultou naštěstí mohla Letní škola proběhnout a náš lektorský dreamteam posílen dalšími odborníky a bez svazujících pravidel ÚSTRu se k radosti nás všech zaměřil na Starší dějiny. A jako již tradičně jsme se sešli v magickém prostoru DOXu.

Jako vždy jsme si mohli vybírat z bohatého programu, který byl zcela nový (nebo spíše starý?), protože dějinám 20. století se prakticky vyhýbal. Volba to byla těžká, nakonec jsem si vybrala:
  • Jak vnímali manželství a rodinu? (Martin Šorm/CMS FLÚ AV ČR)
    • Zkoumali jsme navržené prameny ke třem kapitolám do budoucí badatelské učebnice nakladatelství Fraus 7. třídy. Promýšleli jsme, jejich vhodnost z hlediska cílů lekce. A dumali jsme, jak budou různorodým pramenům rozumět sedmáci. 
    • V každém případě bylo dost přínosné a zajímavé mluvit o lekcích s odborníkem ke středověku, pro něj bylo zase zajímavé poslechnout si zkušenosti učitelů. Na Letní škole se vždy velmi diskutuje, pro pořadatele i lektory je hlas, názor a zkušenost učitelů důležitá, ale letos byla vzájemná diskuse ještě častější.
  • Historická dílna (Kamil Činátl, studenti učitelství dějepisu/FF UK)
    • Na historické dílně Kamila Činátla jsem měli možnost se nejprve ve skupinkách zamyslet na tím, jak bychom sami navrhli badatelské lekce na základě některého ze tří nabízených obrazových pramenů:
      • Freska Tance smrti
      • Tapiserie z Bayeux
      • fotografie hradu Bezděz
    • Při vymýšlení úkolů, cílů či badatelské otázky během hrozivě krátkých 25 minut, jsme se ale především měli naladit na dané téma. Při diskusi nás totiž sledovali studenti učitelství, kteří již k daným pramenům připravili v testovací verzi cvičení v Historylabu.
    • V další části semináře jsme si tato cvičení prošli a porovnávali jsme je s naším možným pojetím, diskuse se studenty byla obohacující a možná se mi podaří k vám cvičení dostat, abyste si je mohli ve výuce také vyzkoušet ještě v testovací verzi.
  • Burza nápadů - FCB Starší dějiny moderně
    • Nechyběla již tradiční burza nápadů a sdílení praxe s badatelskou výukou. Tentokrát v režii Petera Sokola a Jiřího Karena. Prezentovala jsem své tři lekce k ženské emancipaci, kterých se letos také jistě dočkáte. Navíc pokud se zapojíte do improvizovaného pokračování projektu Dějepis+, ke všemu se také dostanete (čtěte dál).
  • Kutnauerovi v neklidné době (Iva Vachková)
    • V posledním workshopu nás doslova rozmazlovala svou péčí a přístupem Iva Vachková, workshop totiž postavila jako zážitkový a určený pro nás učitele-historiky!
    • Zkoumali jsme osudy dvou odsouzených mužů ze staroměstské exekuce, vytvářeli jsme živé obrazy a vůbec jsme si to dost užili. Předběžně jsem se domluvila na zveřejnění metodiky na blogu, takže se máte na co těšit. Ponoření do osobního příběhu dvou rodin z počátku 17. století, to je totiž něco, co tu ještě nemáme.
    • Při čekání zatím prozkoumejte tip na utajené, resp. dobře schované stránky, z nichž můžete nejen čerpat prameny, ale jsou zde již hotové dvě hry s pracovními listy:
  • Přednáška: Je prehistorie součástí historie?? (Petr Květina/Archeologický ústav AV ČR)

Na závěr letní školy jsme zůstali absolutně přikovaní k sedáčkám auditoria, když nás očaroval Doc. Petr Květina z Archeologického ústavu se svou přednáškou o našem tradičním vnímání historie. Naše perspektiva dějepisářů fixovaných na psané prameny byla otřesena zábavným způsobem, a protože to sem nedokážu přenést, alespoň vám doporučím knihu, kde zjistíte více:

Já se na ni teda dost těším.

Dějepis+ zdola, aneb Vzájemné učení+

V jednom z posledních příspěvků jsem vám slíbila, že dám vědět, až budu vědět, jestli komunita utužená v projektu Dějepis+ bude nějakým způsobem pokračovat. 
Vypadá to, že díky nezdolné energii Jiřího Karena a Petra Sedláka se o to pokusíme takříkajíc zdola. Koho zajímá více a chtěl by ve sdílení metodik a jejich vylepšování a profesním růstu pokračovat, nechť se přihlásí na jedno z online informačních setkání ZDE.

Přeji vám šťastné vykročení do dalšího školního roku!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nová cvičení ke starším dějinám v aplikaci HISTORYLAB! Zapojíte se do jejich testování?

Je mi ctí být poslem dobrých zpráv z prostředí aplikace Historylab.  Jak jsem již psala v příspěvku z Letní školy badatelské výuky, Kamil Činátl a Pavla Sýkorová připravovali společně se svými studenty a studentkami na PedF a FF Univerzity Karlovy nová cvičení v Historylabu, tentokrát zaměřená na starší dějiny.  Některá cvičení jsme měli možnost si vyzkoušet právě na Letní škole, nyní máte tuto možnost i vy všichni.  Samozřejmě jde i pilotní verzi cvičení, která budou právě na základě naší zkušenosti ze školních tříd ještě vylepšovaná, ale možná to některá ani nebudou potřebovat... Testování bude probíhat od ledna do půlky března. Jediné, co budete muset udělat "navíc" oproti běžné hodině, abyste se mohli do testování zapojit, je vyplnění protokolu z hodiny. Jaká cvičení se testují? Jak probíhala středověká invaze? K čemu sloužil středověký hrad? Proč tančili s kostlivci? Čím mohly být ženy ve středověku? Jak vyfotografovali generála Granta? Proč byla vytvořena socha c...

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...