Přeskočit na hlavní obsah

Ohlédnutí za badatelskou letní školou ke starším dějinám 2023 a co Dějepis+

Vracím se k psaní po letním odpočinku, který byl doufám i pro vás plný takové letní pohody nebo dobrodružství či zážitků, které máte nejraději. Ještě než zveřejním příspěvek, jehož téma vzejde z vašeho hlasování, přicházím zase s čerstvými zážitky z letošní Letní školy badatelské výuky.

Po napínavých událostech v ústavu ÚSTR jsme s nervózně sledovali, jak to bude s tvůrčím a sehraným týmem z Oddělení vzdělávání a obávali jsme se o podobu Letní školy. Řada z nás ji má ve velké oblibě, protože si nedovedeme představit lepší a inspirativnější start do dalšího školního roku.
Díky spolupráci s Filozofickou fakultou naštěstí mohla Letní škola proběhnout a náš lektorský dreamteam posílen dalšími odborníky a bez svazujících pravidel ÚSTRu se k radosti nás všech zaměřil na Starší dějiny. A jako již tradičně jsme se sešli v magickém prostoru DOXu.

Jako vždy jsme si mohli vybírat z bohatého programu, který byl zcela nový (nebo spíše starý?), protože dějinám 20. století se prakticky vyhýbal. Volba to byla těžká, nakonec jsem si vybrala:
  • Jak vnímali manželství a rodinu? (Martin Šorm/CMS FLÚ AV ČR)
    • Zkoumali jsme navržené prameny ke třem kapitolám do budoucí badatelské učebnice nakladatelství Fraus 7. třídy. Promýšleli jsme, jejich vhodnost z hlediska cílů lekce. A dumali jsme, jak budou různorodým pramenům rozumět sedmáci. 
    • V každém případě bylo dost přínosné a zajímavé mluvit o lekcích s odborníkem ke středověku, pro něj bylo zase zajímavé poslechnout si zkušenosti učitelů. Na Letní škole se vždy velmi diskutuje, pro pořadatele i lektory je hlas, názor a zkušenost učitelů důležitá, ale letos byla vzájemná diskuse ještě častější.
  • Historická dílna (Kamil Činátl, studenti učitelství dějepisu/FF UK)
    • Na historické dílně Kamila Činátla jsem měli možnost se nejprve ve skupinkách zamyslet na tím, jak bychom sami navrhli badatelské lekce na základě některého ze tří nabízených obrazových pramenů:
      • Freska Tance smrti
      • Tapiserie z Bayeux
      • fotografie hradu Bezděz
    • Při vymýšlení úkolů, cílů či badatelské otázky během hrozivě krátkých 25 minut, jsme se ale především měli naladit na dané téma. Při diskusi nás totiž sledovali studenti učitelství, kteří již k daným pramenům připravili v testovací verzi cvičení v Historylabu.
    • V další části semináře jsme si tato cvičení prošli a porovnávali jsme je s naším možným pojetím, diskuse se studenty byla obohacující a možná se mi podaří k vám cvičení dostat, abyste si je mohli ve výuce také vyzkoušet ještě v testovací verzi.
  • Burza nápadů - FCB Starší dějiny moderně
    • Nechyběla již tradiční burza nápadů a sdílení praxe s badatelskou výukou. Tentokrát v režii Petera Sokola a Jiřího Karena. Prezentovala jsem své tři lekce k ženské emancipaci, kterých se letos také jistě dočkáte. Navíc pokud se zapojíte do improvizovaného pokračování projektu Dějepis+, ke všemu se také dostanete (čtěte dál).
  • Kutnauerovi v neklidné době (Iva Vachková)
    • V posledním workshopu nás doslova rozmazlovala svou péčí a přístupem Iva Vachková, workshop totiž postavila jako zážitkový a určený pro nás učitele-historiky!
    • Zkoumali jsme osudy dvou odsouzených mužů ze staroměstské exekuce, vytvářeli jsme živé obrazy a vůbec jsme si to dost užili. Předběžně jsem se domluvila na zveřejnění metodiky na blogu, takže se máte na co těšit. Ponoření do osobního příběhu dvou rodin z počátku 17. století, to je totiž něco, co tu ještě nemáme.
    • Při čekání zatím prozkoumejte tip na utajené, resp. dobře schované stránky, z nichž můžete nejen čerpat prameny, ale jsou zde již hotové dvě hry s pracovními listy:
  • Přednáška: Je prehistorie součástí historie?? (Petr Květina/Archeologický ústav AV ČR)

Na závěr letní školy jsme zůstali absolutně přikovaní k sedáčkám auditoria, když nás očaroval Doc. Petr Květina z Archeologického ústavu se svou přednáškou o našem tradičním vnímání historie. Naše perspektiva dějepisářů fixovaných na psané prameny byla otřesena zábavným způsobem, a protože to sem nedokážu přenést, alespoň vám doporučím knihu, kde zjistíte více:

Já se na ni teda dost těším.

Dějepis+ zdola, aneb Vzájemné učení+

V jednom z posledních příspěvků jsem vám slíbila, že dám vědět, až budu vědět, jestli komunita utužená v projektu Dějepis+ bude nějakým způsobem pokračovat. 
Vypadá to, že díky nezdolné energii Jiřího Karena a Petra Sedláka se o to pokusíme takříkajíc zdola. Koho zajímá více a chtěl by ve sdílení metodik a jejich vylepšování a profesním růstu pokračovat, nechť se přihlásí na jedno z online informačních setkání ZDE.

Přeji vám šťastné vykročení do dalšího školního roku!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco