Přeskočit na hlavní obsah

Mladší a pozdní doba kamenná verze 2.0 - máte ve škole i repliku hmotné sbírky?

Podobně jako s Franskou říší i zde doznalo téma pravěku postupným zkoušením a ověřováním několika změn...Kdo četl původní příspěvek, co si budeme povídat - ta myšlenková mapa na plachtu byla takové nouzové řešení...

Stále platí, že pracuji ve skupinách, ale tentokrát žáci dostanou již hotovou hru ALBI k pravěku, která vznikla v předchozích ročnících. 

1) Rozdělte žáky do skupin - čím menší, tím lepší. (V našich malých třídách jsme mohli pracovat ve dvojicích).
Každé skupině dejte k dispozici jedno téma ze hry Albi ke stažení zde (nutno tisknout dvě stránky na jednu, vznikne vám pak formát A5.) Při výrobě hry jsme využívali materiály z Archeologie na dosah.
Budete mít tato témata:
  • Stravování v pravěku
  • Výroba textilu
  • Opracování kamene
  • Opracování kosti
  • Keramika
  • Zpracování bronzu
  • Zpracování železa
Téma časové osy pravěku bych do skupin nepřidělovala. 

2) Dále skupinám také vytisknu tento pracovní list z Archeologie na dosah a každé skupině vystřihnu jen tu část, která se týká jejich tématu. Každá skupina z listu vybere jeden úkol pro ostatní ve třídě.

3) Každá skupina má za úkol na základě získaných informací představit své téma spolužákům tak, jako by byli v muzeu. 

4) Jak jsem již v tomto příspěvku dříve psala, našla jsem ve škole repliku hmotné sbírky. Pokud máte také podobnou k dispozici, teď přichází chvíle ji využít.


Našla jsem ji chudinku zaprášenou a přišpendlenou. Repliky jsem vyndala a popisky jsem vytvořila znovu. Rozdělila jsem si je na jednotlivá období. Na druhé straně popisku mám číslo, které se shoduje s číslem na "artefaktu". (Pokud z obrázků poznáváte, že máte stejnou sbírku u vás ve škole, můžu vám hotové cedulky na vyžádání mailem poslat...)

Co se sbírkou?
  • žáci při prezentaci dostanou předměty ke svému tématu, aby je mohli spolužákům předvést
  • všechny předměty opatrně vyložíme na lavici a menší skupinka se snaží předměty srovnat od asi nejstaršího pro nejmladší
  • k jednotlivým předmětům přiřazují žáci popisky a pak jejich otočením kontrolují správnost svého odhadu.
5) Po prezentacích se hodí si hru Albi zahrát jako opakování. Pravidla najdete například zde.

6) Dále můžete využít opět web Archeologie na dosah a stáhnout si Omalovánky Poznej barvy pravěku, kde si vytisknete pouze nevybarvenou část a necháte je např. zařadit časově typ obydlí apod.
Nebo třeba v nějakém polabském muzeu seženete super omalovánky s poznávačkou a budete je moci také použít.
7) Jako shrnutí a pro přechod do starověkých civilizací se hodí pustit si 1. díl z cyklu Dějiny světa (2012) -stačí od 2:30 do 30:00, pokud jej seženete.

8) Nebo si zajděte do muzea - pokud jste poblíž nějakého Archeoparku (na rozdíl od nás), určitě se tam děti o pravěku naučí nejvíce. My chodíme pravidelně na expozici v Muzeu hlavního města Prahy - Praha v pravěku. Mají moc hezké pracovní listy, můžete si vybrat, zda expozici projdete s dětmi sami s pracovním listem (což v klidu lze) nebo s průvodcem. Jsou velmi ochotní. Ještě nedávno šly pracovní listy na webu stáhnout v PDF, nyní to nejde. Ale určitě byste je se vstupem získali na vyžádání, možná by vám je kvůli přípravě ve škole i zaslali e-mailem...

9) K některým pravěkým technikám jsou na Youtube povedená videa. Díky Jakubu Šustrovi z FCB jsem mohla použít toto ke ztracené formě:

Další videa z londýnského  muzea je např. opracování pazourku:
Máte další tipy k pravěku či archeologickým rekonstrukcím? Napište do komentářů...



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když se řekne