Přeskočit na hlavní obsah

Franská říše s pomocí skládankového čtení verze 2.0

Ačkoliv se nejedná o nový příspěvek, přeci jen své nápady opakovaně používám a mám možnost je vylepšovat. To se doufám stalo i s touto metodikou - původní verzi žáci často spíš přetrpěli.

Techniku skládankového čtení, která se učí při kurzech rozvíjení čtenářské gramotnosti, mám ráda. Ale také je pro žáky dost náročná, protože musí zapojit paměť a trochu se snažit. Oblíbila jsem si ji především pro témata, která nejsou příběhově příliš nosná a sama o sobě nepůsobí na žáky tak přitažlivě. (Jak by působila, kdybychom se v nich mohli ponimrat do větší hloubky.) 

Že se dá princip různě obměňovat už víte z jiných příspěvků, dá se také celkem snadno vytvořit. V tomto případě jsem ještě využila principu tzv. čtecích her, které se někdy používají při výuce cizích jazyků.

Kartičky z minulé verze jsem zjednodušila a upravila (na základě několikerého čtení ve třídě).
Kromě základních informací o Franské říši mi jde v této aktivitě především o vysvětlení vzniku feudální středověké společnosti.

Nová a vyzkoušená metodika je:

  1. Vytiskněte si kartičky se čtecí hrou zde (pokud vás bude aktivita bavit, ideálně opět zalaminujte).
  2. Rozdělte třídu na 4 skupiny a postupně jim rozdejte karty tak, aby se ve čtení pravidelně střídaly. Každá skupina má 4 karty. A vy to můžete použít v různě velkých třídách...
  3. Skupiny soupeří proti sobě navzájem. Vždy jeden ze skupiny přečte kartu (lépe dvakrát a pomalu) a ostatní ze skupiny vlastními slovy interpretují to nejdůležitější. Zbylé tři skupiny hlasují (každá má jeden společný hlas), jestli se to dané skupině povedlo. (Píšete čárky na tabuli.) Motivujte žáky k zodpovědné reflexi, ať se navzájem nemstí.
  4. Pokud je třída šikovná, zvládnete zařadit kontrolní ověření na závěr hodiny, pokud ne, nevadí, dejte ho na začátek příští.
Jaké ověření?
Hra Ukaž, co víš z původního příspěvku je sice hezká, leč neefektivní. A ještě se nedá hrát ve větším množství žáků.



Na letošní Letní dílně ÚSTR se mi líbilo zapojení testu Kahoot, který jsme hráli v auditoriu všichni najednou přes své telefony při úvodní přednášce. Žáky to také bavilo, motivovalo a překvapivě si dost pamatovali.
Kahoot k této čtecí hře naleznete zde.
Žáci se přihlašovali přes své telefony - mohli i ve skupině, pokud někdo neměl zařízení u sebe. Hodina to byla bouřlivá jako při hokejovém utkání...

Tato verze byla vyzkoušena a testována v mé nejnáročnější třídě (z hlediska jejich nároků na výkony učitele a nutnosti je zaujmout...)

Ve zbylém čase druhé hodiny jsem zařadila samostatnou práci s pracovními listy k uspořádání středověké společnosti. Hezky zpracované je má Taktik pro 7. třídu.


Komentáře

  1. Už se na tyto hodiny moc těším, vypadá to skvěle. Kahoot znám, používám v hodinách jej v hodinách dějepisu také, ale jako CLIL části - mám tedy některé zpracované v angličtině. Kdybyste přesto měla zájem, dejte mi vědět na zsj.sipova@seznam.cz, pošlu vám odkazy (Marie Terezie, 2. sv. válka, Den D). Moc díky za sdílení, dám potom vědět, jak se hra vydařila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, ráda se na to podívám. Pokud byste byla ochotná, mohu to tady i s Vaším svolením posdílet ostatním jako možnost. Děkuji za hezkou zpětnou vazbu.

      Vymazat
  2. První hodinu jsem vyzkoušel a žáky to překvapivě bavilo. Děkuji za inspiraci. Zítra vyzkouším i druhou hodinu, snad budu mít dostatek žáků s daty. Danou aktivitu nakonec nevyužiji k výuce středověké společnosti, ale Franské říše. Středověkou společnost totiž beru až poté a Franskou říši považuji za méně zábavné učivo.
    Takže budou vstupovat do další kapitoly se základními znalostmi a tam využiji dramatickou výuku a výuku pomocí videohry.

    Jinak moje struktura témat:
    A) Úvod do středověku
    1. hodina Stěhování národů
    2. hodina Na prahu středověku
    3. a 4. hodina Franská říše
    5. hodina Německo

    B) Středověká společnost

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco