Přeskočit na hlavní obsah

1. světová válka v komiksu podle Lukáše Kalase a tipy, kam zajít naživo

Mám velkou radost, že posíláte nápady. Lekce Lukáše Kalase jste již měli možnost využít zde. Tentokrát poslal materiály k 1. světové válce a čtyři různé přístupy k práci s komiksem, je tedy jasné, že to musím sdílet a hlavně se těším, až to letos vyzkouším.

Ve svých lekcích využívá komiks od Jacquese Tardiho - To byla zákopová válka:

1. Začátek války - nacionalismus, propaganda a davová psychóza

Zde se pracuje na začátku s komiksem, ke kterému mají žáci jednoduchý pracovní list (správné řešení najdete na konci dokumentu). Na lekci je především zajímavá aktualizace a srovnání se současnou válkou na Ukrajině, kdy v uvedeném článku z roku 2022 probíhají dost podobné situace jako před sto lety.
  • Vyučující rozdá žákům do dvojic rozstříhané listy komiksu a pracovní list s článkem. Žáci komiks nejdříve poskládají, jak by měl na sebe navazovat. 
  • Následně si žáci komiks přečtou a ve dvojici diskutují nad zadanými otázkami. Žáci si poté přečtou článek o podobném tématu z aktuální situace v Rusku a znovu prodiskutují zadané otázky

2. Chemická válka a zákopy

Další komiks se týká použití yperitu a reálií zákopové války. Najdete jej zde. Je k němu opět pracovní list, který obsahuje i podrobnou infografiku o bojových plynech a jejich účincích. Doporučeným postupem je práce ve dvojicích.

3. Tvorba komiksového pole - práce s osobní vzpomínkou a vzletnými citáty.

Zde můžete využít kreativní přístup - žáci ve dvojicích dovypráví příběh mužů ze 115. pěšího pluku vytvořením vlastního komiksového okénka.
  • Vyučující rozdá do dvojic žákům rozstříhaná komiksová pole. Žáci nejprve na lavici poskládají příběh, jak si myslí, že se odehrál (pro učitele je lepší si vytisknout komiks ve správném pořadí dohromady). Osobně bych možná nestříhala po políčkách, ale rozdala bych po stránkách, které by žáci pouze zkusili srovnat za sebou. 
  • Následně vymyslí a doplní vlastní textová pole, do těch obrázků, kde chybí a tím pomůžou podle vlastní fantazie doplnit příběhy vojáků. Můžou jim k tomu sloužit např. rozstříhané menší bílé lístečky ve tvaru komiksových bublin či vyprávěcích polí (obdélníky). Dávám k dispozici k tisku a vystříhání do dvojic zde.
Poslední část spočívá ve vytvoření vlastního komiksového pole podle těchto kritérií: 
  • Vytvoř si vlastní komiksové pole, dle vlastních představ tak, aby zapadalo do příběhu francouzských vojáků. Pole se může týkat událostí předcházející útoku, může na něj navazovat nebo se může odehrávat přímo během něj. Vzhled komiksu se nemusí vůbec podobat předloze, vytvoř jej čistě podle vlastní fantasie. Komiks bude obsahovat minimálně jedno textové pole. (Zadání k tisku pro žáky.)
Doporučení od Lukáše Kalase, jak se dá s touto aktivitou dále pracovat:
  • Uvedené komiksové výňatky však umožňují také velký potenciál při práci s hodnotami. Aktivita je vhodná k probírání západního úseku fronty a osudů obyčejných vojáků Velké války. Po ukončení aktivity může následovat debata s vyučujícím o smyslu citátů v komiksu obsažených. Žáci také mohou obrazové prostředky Tardiho komiksu porovnat s komiksovými prostředky jiných autorů. Například komiksem Stopa legionáře, který válku zobrazuje naprosto odlišným způsobem.

4. Co se stalo s Dufourem? Doplnění příběhu

  • Žáci dostanou od vyučujícího ve dvojici celou úvodní stranu komiksu a vystřižený útržek s osudem vojína Dufoura (poslední okénko v následujícím souboru)
  • Každý zvlášť pak dostane vystřihnutou buď kartu s vojákem Wohlgemuthem nebo Carpentierem ZDE. Následně samostatně doplňují chybějící textové pole a tvoří tak příběh, který povede k osudu Dufoura. Případně lze využít úplně nevyplněná okna.
Po vyplnění textů následuje debata ve dvojici, jak se jejich příběhy liší a proběhne revize s původními texty. Na závěr pak následuje rozprava ve dvojici a s vyučujícím o kontrastu sdělení generála z prvního okénka a osudů vojáků.

Moc děkuji za sdílení skvělých a pestrých nápadů. Vybrané části komiksu navíc obsahují poměrně málo textu, což obzvlášť my na ZŠ oceníme.

Co podniknout dál?

Legiovlak

Pro mnohé z vás toto nebude asi žádná novinka, už nějaký ten rok nám Českou republiku pravidelně brázdí Legiovlak. Momentálně stojí u nás v Lysé nad Labem a já mohla s žáky absolvovat komentovanou prohlídku s uniformovaným průvodcem s navoskovanými kníry. Moc doporučuji využít. Prohlídka je v přiměřené délce jedné hodiny s dostatečným prostorem na dotazy. Rezervační systém je jednoduchý a je to zdarma.
Pravděpodobně také znáte databázi legionářů, která je stále doplňována informacemi od potomků těchto vojáků. Co pro mne bylo novou informací - sbírají se i informace k vojákům bojujícím za Rakousko-Uhersko, takže asi konečně oskenuji ten deník po tom druhém pradědečkovi, co legionářem nebyl...

Armádní muzeum

Toto muzeum prošlo nedávno rekonstrukcí a my jsme ho navštívili se sedmou třídou na lektorovaný program. Protože se nám líbil, chci se tam letos v červnu mrknout i s osmáky na Příběh velké války.

Tímto bych téma 1. války na blogu viděla alespoň na nějaký čas jako uzavřené, resp. prozkoumané z mnoha stran a nějakou dobu se k němu nebudeme vracet! 
Ale tipy pište do komentářů. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když...