Hravá dějeprava

Pokud jste o tom ještě neslyšeli, v tomto školním roce běží pro učitele nově projekt Dějepis+ , který se snaží přímo v terénu a ve spolupráci s učiteli zlepšovat výuku moderních dějin. Oficiální informace o projektu najdete na stránkách, v tomto příspěvku se dozvíte, jak to celé reálně funguje... Kde se vzaly pracovní skupiny a co vlastně dělají? Jak hodnotí možnosti vyučovat dějepis nově? Základní cíle projektu Dějepis+ vysvětluje na příkladu vzniku a fungování jedné z pracovních skupin učitelů Petr Sedlák, koordinátor projektu: Stejně jako v ostatních 39 skupinkách dějepisářů tak i v té žďárské si učitelé v únoru odzkoušeli už pátou lekci z produkce oddělení vzdělávání ÚSTR. Je to vždy stejné kolečko. Učitelé se společně seznámili s obsahem nové lekce, která stojí na badatelském či činnostním základě – žáci rozebírají a vykládají dobové zdroje, aby došli k zodpovězení úkolu stanoveného na začátku. Jak na to konkrétně, proberou učitelé individuálně s koordinátorem skupiny během 45 neb

Kdo byl v posledních letech někdy na Letní škole ÚSTR, bude vědět o čem je řeč. V každém z posledních ročníků byl k nově pojaté badatelské učebnici pro 9. třídy seminář. Někteří z nás lekce také pilotovali na školách. I já jsem měla tu možnost a vydání velkého pomocníka pro výuku dějin 20. století jsem očekávala dost nedočkavě.  Den D je tady. Kdo zatím nemohl do knihy vůbec nahlédnout, podívejte se  ZDE . Než učebnice objednáte pro své deváťáky, můžete navíc využít možnosti dostat vzorek učebnice zdarma.  Pokud máte pochybnosti, stačí se podívat na tvůrčí Dreamteam: Mgr. Jaroslav Pinkas, Ph.D., hlavní autor Mgr. Roman Anýž, doc. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., PhDr. Jaroslav Najbert, Ph.D., Mgr. Čeněk Pýcha, Ph.D., Mgr. Václav Sixta, Ph.D., Mgr. Petr Sokol, Mgr. Bohumil Melichar Tak co, už si jdete objednat vzorek? Já doufám, že mně už letí poštou do školy...

Zachránil nebo zničil Napoleon Bonaparte ideály francouzské revoluce? To je otázka, kterou jsem položila svým žákům ve snaze uchopit Napolena Bonaparte trochu jinak. Metodika plynule navazuje  na aktivity z tohoto příspěvku . Tento můj pokus o badatelskou hodinu se inspiroval dvěma zdroji - jednak to byla aktivita na jednom z workshopů Post bellum , kdy jsme ve skupinkách skládali s žáky časovou osu a dál s informacemi pracovali. Dále se mi poslední dobou děsně líbí krátká animovaná videa z Ted-Ed, proč?  jsou krátká a animovaná nejsou povrchní, naopak kladou dobré otázky (nebo na ně odpovídají) vzhledem k délce jsou rychle předabovaná Právě video Historie versus Napoleon mě v podstatě přivedlo k badatelské otázce. Předesílám, že metodika je na dvě hodiny - pokud je budete mít spojené tím lépe, většinou ale takové štěstí nemáme, takže rozdělím metodiku na první a druhou část. TIP: Některá videa z Ted-Ed mají v popisku videa odkaz na celou lekci se zajímavými otázkami, které vás mohou

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially