Architektonické styly badatelsky i hravě

Byla jsem dlouhodobě nespokojená s tím, jak učím architektonické styly. Dokumenty k tomu nestály za nic (nebo jsem je ještě neobjevila), většinou jsem skončila u nějaké varianty "interaktivní" přednášky s prezentací (rozumějte výklad proložený otázkami do pléna). Pravda, většinou nepřednáším, takže to bylo pro mé žáky svým způsobem něco nového, ale mně to prostě nevyhovovalo.

Proto jsem si pro románský sloh a baroko (zatím) jsem vytvořila sadu materiálů s obrázky a kratšími texty, zároveň jsem k sadě připravila pracovní list. 

Práce je pojata tak, že žáci sami vyvozují, podle jakých charakteristických znaků by památku poznali a zařadili. Obě lekce jsem vyzkoušela a žáky objevování bavilo a snad bylo i účinnější než můj veselý frontál.

Evokace

Ráda začínám tím, že žákům může přijet na návštěvu cizinec. Pravděpodobně s ním půjdou na nějakou procházku a pokud to navíc bude Američan/ka, tak pro něj budou starší památky obzvlášť fascinující. Je fajn vědět, jak staré budovy přežily do současnosti a umět je alespoň přibližně časově a stylově zařadit.

Je dobré zdůraznit, že všechny odpovědi do listu lze nalézt v materiálech, které obdrží.

Postup

Žáky rozdělím na skupiny po 4, dostanou do každé skupiny barevně vytištěnou sadu materiálů, kterou si na konci hodiny zase vyberu a do které se nepíše. 

• Materiály jsou seřazené, popsané a očíslované tak, aby žáci věděli, k jakému úkolu v pracovním listu se vztahují. 
• Ve skupině se rozdělí na dvojice a vyberou si téma. Buď ARCHITEKTURU nebo SOCHAŘSTVÍ A MALÍŘSTVÍ. 

Pracovní list je oboustranný, ale dvojice podrobně zpracuje jen svou stranu. Snažila jsem se úkoly formulovat tak, aby žáci maximálně dedukovali z předložených zdrojů. 

Když jsou obě dvojice hotovy se svou částí, své téma si navzájem vysvětlí. Pobízím je k tomu, aby si jednotlivé prvky demonstrovali na obrázcích.

Lze zvládnout dobře v rámci jedné vyučovací hodiny.

Pidikarty

Díky své posedlosti hrami, kterou se mnou sdílí i má rodina, stále objevuji nové herní principy. Moje dcera mi domů onehdy přinesla Pidikarty od Albi.

Jak se přesně hrají najdete zde. Samozřejmě mě uchvátil jednoduchý princip a předpokládala jsem, že snadná bude i výroba. Pravidla jsem si maličko upravila:

1. Hraje se tak, že žáci vyloží 9 karet do tří sloupců a tří řádků tou stranou, jíž vidíte na obrázku, na vrch. Podle obrázku poznají, zda karta skrývá jeden fakt z oblasti architektury, sochařství, malířství či vzdělanosti (v případě románského slohu, u baroka jsem zařadila hudbu).
2. Poté se první hráč rozhodne, kterou řadu či sloupec chce odkrývat, tipne si fakt, který první karta ukrývá a otočí ji. Pokud uhádl, nechá kartu otočenou a hádá dál stejným způsobem. Pokud se spletl, karty otočí a hraje druhý hráč (ten ovšem musí tipovat jiný sloupec/řadu). 
3. Takto hrají, dokud neuhádnou celou řadu/sloupec za sebou bez chyby. Pak si karty berou k sobě. 
4. V originálních pravidlech po uhádnutí řady/sloupce pouze vymění jednu kartu na stole, ale to se do časových podmínek 45 minutové hodiny nehodí.

Výsledek z Canvy máte k dispozici, vytiskněte si 2 stránky na jednu, mělo by to hezky lícovat při oboustranném tisku (jen si pohlídejte stranu kartiček, architektura má více faktů, proto bude více karet s rotundou na líci). 

Hru jsme hráli zase ve čtveřicích, dvojice v týmu proti sobě. Můžete ji použít jako opakování, nebo ji mít připravenou pro rychlejší skupiny. Samozřejmě si ji snadno vytisknete do více skupin. 

Baroko

Na stejném principu je postavená lekce k baroku. Materiály do skupin najdete zde, pracovní listy tady.

Pro hru pidikarty klikněte níže na obrázek:

Samozřejmě nezastírám, že obzvlášť příprava materiálů do skupin byla časově dost náročná. Hra už pak šla celkem snadno. Pokud by se někomu tento typ práce líbil a měl chuť podobně připravit i některý z ostatních slohů, budu velmi vděčný příjemce.

Dejte vědět, jak se s tím poprali.