Přeskočit na hlavní obsah

Ženská perspektiva ve výuce československých dějin

Dnešní příspěvek vzniká díky dalšímu inspirativnímu setkání na Letní škole ÚSTR. Johana Jonáková, vedoucí v projektu Československo v paměti žen vás chce touto cestou seznámit nejen s novou výukovou platformou, ale nabízí vám i možnost pilotáže v rámci nového projektu:

Československo v paměti žen je vznikající platforma pro doplnění výuky soudobých dějin na základních školách o pohled žen. Na základě rozhovorů sebraných orálně historickou metodou vznikají ilustrované příběhy 10 žen, které prožily svůj život v socialistickém Československu. Vypráví o svém studiu, zaměstnáních, rodinách, partnerství, jak sháněly byty a jak se staraly o děti. Příběhy každodenního života přináší do výuky ženskou perspektivu náhledu na dějiny.

Příběhy jsou doplněny faktografickou částí, která se vztahuje k ženským dějinám. Jde např. o:
  • zaměstnání žen
  • dvojí směnu
  • antikoncepci
  • bydlení
  • oblékání
  • ženy v disentu
  • ženské hnutí v Československu obecně
Zatím máme zpracované 3 příběhy, ke kterým vymýšlíme aktivity do hodin, které by učitelé dostali předpřipravené. Do února 2022 vzniknou další 2 příběhy, do dubna zbývajících pět. 

Sháníme učitele a učitelky, které by se chtěly do vymýšlení aktivit zapojit. 

Ať už to bude jedna aktivita pro jeden příběh, nebo společné aktivity pro všechny příběhy. Máme finanční prostředky, které rádi využijeme pro zapojené vyučující.


Platforma zatím běží v pilotním režimu. Pokud vás nápad zaujal a chtěli byste se zapojit do vymýšlení aktivit nebo byste rádi využili příběhy ve svých hodinách, neváhejte se Johaně a jejímu týmu ozvat buď na Facebook @Paměť žen nebo přímo na e-mail info@pametzen.cz.

Myslím si, že přesně taková perspektiva nám ve výuce dlouho chyběla. Takže koho ještě nepohltil ÚSTR se svým Dějepisem+, neváhejte, čas běží! 

Děkuji Johaně za tak skvělé zprávy. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když...