Přeskočit na hlavní obsah

Čerstvé dojmy z Letní školy ÚSTR

Letošní 10. Letní škola a moje vůbec první dnes skončila a já se s vámi ráda podělím o zážitky a možnosti, které byste mohli využít.
V krásném a složitém prostoru DOX jsme měli možnost absolvovat 3 různé workshopy, 2 přednášky a jednu veřejnou diskusi s hvězdným pedagogickým obsazením - Irena Dvořáková (Heuréka), Milan Hejný (H-mat), Jaroslav Pinkas (D-21) a Nina Rutová (Kritické myšlení). Řešily se samé důležité věci, jakkoliv může být následující fotka zavádějící...
Letošní ročník nově obsahoval i Burzu dobrých nápadů, kde jsem měla možnost vystoupit s dalšími 9 kolegy a kolegyněmi. Společně jsme prezentovali, jakým způsobem v našich hodinách pracujeme s historickými prameny. Hlavním letošním tématem totiž byl právě historický pramen a možnosti práce s ním, jako se stopou, která nás a především naše žáky dovede k historickému poznání:
Nabídka workshopů byla skvělá a výběr pouze tří z nich samozřejmě těžký. Naštěstí jsme mohli po závěrečné diskusi ještě 2 hodiny zůstat v tzv. Sborovně, kde jsme se seznámili i s tím, co se do námi zvolených workshopů nedostalo.

Právě nyní oslovuji kolegy z Burzy dobrých nápadů a doufám, že se mi podaří alespoň některého z nich přemluvit, abych vám jejich metodiku prostřednictvím blogu zprostředkovala. Držte nám palce, nápady byly všechny skvělé a originální.

Ale už nyní vás mohu odkázat na zdroje a materiály, které byste mohli využít:

  1. Krátká výkladová videa s vtipnými animacemi a novými souvislostmi, především ke starším dějinám, najdete na kanálu Hrdiny od Solferina. Zatím jsem jen nahlédla, ale už teď se těším, že některá využiji.
  2. K otázce holocaustu můžete využít nabídku Institutu Terezínské iniciativy - putovní výstavu K Anne Frankové. Ale pozor, je třeba včas rezervovat, zájem je prý velký. Zajímavým aspektem je především to, že lektoři proškolí jako průvodce žáky vaší školy, a ti pak provádějí výstavou své spolužáky a veřejnost. 
  3. Webová stránka Socialism Realised je sice v angličtině, určena především pro zahraniční studenty, ale zdroje, které obsahuje, jsou v češtině...
  4. Mezinárodní portál Historiana vám umožní využít historické prameny z již uspořádaných sbírek, ale také vytvořit si svou vlastní lekci s prameny a úkoly na míru. Zatím ji použijete pouze frontálně, ale myslím, že to vůbec nevadí. Stačí se registrovat a vyzkoušet si intuitivní webové rozhraní...
Na závěr pro inspiraci 5 pilířů práce s prameny, jak je pojmenoval Peter Seixas ve své publikaci,
a my se nimi díky ÚSTR mohli seznámit. O takové výstižné shrnutí, na co bychom jako učitelé dějepisu neměli zapomínat, vás nemůžu ochudit:

Jak víme, co víme o minulosti?
1) Historie je interpretací založenou na dedukcích z primárních pramenů, ať už jsou jimi dobové zprávy, nebo další stopy, hmotné pozůstatky či záznamy.

2) Kladení příhodných otázek může učinit z pramene doklad o minulosti.

3) Zkoumání pramenů často začíná ještě dřív, než si je přečteme, protože se nejprve ptáme, kdo a kdy je vytvořil. Z pramenů dále usuzujeme, jaké byly vědomé i nevědomé záměry a hodnoty jejich autorů či tvůrců, jejich celkový pohled na svět.

4) Prameny by měly být analyzovány ve vztahu k historickému kontextu, tj. ve vztahu k podmínkám a názorům, které převažovaly v době jejich vzniku.

5) Dedukce vycházející z jednoho zdroje nemohou sami nikdy obstát. Vždy by měly být ověřeny, tj. potvrzeny na základě informací z dalších zdrojů (primárních i sekundárních).

Krásný začátek školního roku a nezapomeňte odpočívat i během něj...


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytvořenou v  Genially

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou

Trochu šílené i děsivé římské císařství s širokou paletou činností

V dnešním příspěvku vám představím své nápady, které používám při výuce období římského císařství. Téma kompletuji na základě zpětné vazby, kterou mi poskytujete nejen v komentářích, ale i mailem a věřte, že mne vždy moc potěší.  Při probírání toho, co k římskému císařství mám, jsem si uvědomila, že k tomuto období jsem různé nápady sbírala delší dobu možná i proto, že se probírá koncem roku a to už bývám, stejně jako vy, dost unavená. Pořád si myslím, že bych některé části mohla více vychytat, ale třeba se objeví nějaké vaše tipy a vylepšení v komentářích níže.  1. Gaius Julius Caesar S nikým jiným než s Julkem se do období římského císařství ani nedá vstoupit. A protože této hodině většinou předchází badatelská hodina s bitvou u Zamy a běhací aktivita ke krizi římské republiky , nechávám žáky trochu vydechnout s jednoduchým pracovním listem a krátkým videem. Pustíme si na začátku hodiny kratičkou část videa  (0:50-1:51), kde žáci sledují zvětšování římské říše. K dispozici mají praco