Přeskočit na hlavní obsah

Příčiny a důsledky kolonialismu v 17. století - komiks ve výuce 2.0

Učitel pořád něco mění, znáte to. Proto začínám v letošním školním roce s příspěvkem, který byste mohli zase zkraje roku využít v 8. třídách. Rozhodla jsem se konečně upgradovat svou přípravu ke kolonialismu v 17. století. Ačkoliv jsem totiž v původních hodinách pracovala s čupr komiksem od Larryho Gonicka, přesto měli žáci problémy s porozuměním. A celkově vzato jsem měla dojem, že můj hlavní cíl, tj. pochopit příčiny a důsledky kolonizace v 17. století pro tehdejší svět, ale v delším horizontu i pro svět současný, se celkově dost míjel účinkem.

1. Evokace

Promítnu 1. slide prezentace a vyzvu žáky ke krátké diskusi ve dvojicích, co si myslí, že mají obrázky společného. Každý zkusí na lepící lístek zapsat svou myšlenku, případně můžeme některé nápady nechat zaznít nahlas. Důležité je vůbec návrhy nijak nekorigovat a nijak nic neprozrazovat. Co mají obrázky společné se žáci dozví na konci hodiny sami.

2. Samostatná práce s tablety nebo v PC-učebně

  • Rozdám pracovní listy a vyzvu žáky, aby vytvořili trojice. V těch si rozeberou každý jednu zemi (Anglie, Francie, Holandsko), tuto zemi si označí v pracovním listu a na tabletu v připraveném průvodci zvolí právě vybranou zemi. V prezentaci jsou na druhém a třetím slidu pokyny pro žáky do hodiny.
Následuje práce buď u počítače nebo na tabletech, ideálně se sluchátky. Pro žáky je připraven průvodce v Genially, ve kterém jsem navíc dodala do komiksových okének tlačítko pro audio verzi namluvenou s pomocí AI, konkrétně Elevenlabs. Ne každý je možná využije, ale ti, kterým dělá problém čtení textu, je určitě ocení.
  • Žáci čtou komiks své země a do pracovního listu si zaznamenávají heslovitě informace z modrých rámečků. Konečně zkusí odpovědět na své otázky a zaznamenat časové údaje na osu. Na druhé straně listu si zvolenou barvou označí osadu svých osadníků v mapě.

3. Porovnání informací ve skupinách

Vraťte žáky do skupin a ideálně je i odežeňte od tabletů, nebudou je již potřebovat. 
  • Dbejte na to, aby se žáci vystřídali ve sdělení informací a doplnili si pouze údaje na druhou časovou osu a do mapy. 
  • Společně ovšem odpovídají na poslední 4 otázky, protože odpovědi na ně mají všichni. Opět můžete využít rozvržení práce v prezentaci, aby žáci na nic nezapomněli. 

4. Reflexe

Nyní se můžete vrátit k prvnímu slidu a nechat žáky, aby ve dvojicích reflektovali, co nového od začátku hodiny zjistili. Vrátit se mohou ke svým zaznamenaným myšlenkám. Na závěr hodiny můžete také využít předabované video s pomocí stejné AI aplikace k lodi Mayflower.

Doufám, že takto upravená lekce vám zkraje roku dobře poslouží. 

Záleží, jak náročnou máte třídu, ale myslím, že do dvou vyučovacích hodin byste se měli v pohodě vejít. Rychlejší žáky klidně nechte, ať si v Genially projdou ještě i jinou zemi, ale nemusí si k ní dělat výpisky. 

Anketa mezi vámi? Vytvoříme celorepublikový rozcestník pro akční dějepisáře/ky a jejich třídy?

Na závěr si ještě dovolím přidat kraťoučký formulář, který by nám mohl sloužit jako podklad pro rozcestník zajímavých muzeí a jejich expozic, doporučených lektorovaných programů či workshopů do školy, různých skrytých lokálních her a stezek - to vše samozřejmě pro dějepisné vyučování.

Pokud se chcete podělit o svůj tip, o něco, co jste s žáky zažili a stojí to za to, nebo dokonce znáte ze svého regionu lokální skryté herní či naučné poklady, za kterými stojí za to se vypravit, VYPLŇTE PROSÍM TENTO DOTAZNÍK. Ráda pro něj vytvořím na blogu samostatný rozcestník, který můžeme stále doplňovat a aktualizovat. 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Národní obrození a rok 1848. Věčně proklínané, může být zajímavé? 2.0

Další příspěvek, který dozrál na změnu! V tématu  národního obrození vidím pro rozvíjení různých metodických přístupů ještě poměrně velký prostor... Osobně vnímám toto období jako zajímavé, plné změn a pohnutých osobních osudů. Téma jde často do groteskních nadsázek, s kterými se dá krásně pracovat. Doporučení: Domluvte se s češtinářem/kou, ať to neberete dvakrát... 1) EVOKACE Začínáme brainstormingem a otázkami  Co dělá národ národem? Podle čeho poznáte, že někdo patří do jednoho národa? většinou se ve třídě dojde k následujícím poznatkům - stejný jazyk, společná historie, společné území, stejné zvyky... Dále se ptám Kolik národů žilo v Habsburské monarchii na přelomu 18./19. století? K tomu žákům promítnu mapu   z Českého historického atlasu. Tento úvod by neměl zabrat více než 10 minut. Žáci si pak zapíší do sešitu 4 jména a pod každým vynechají 1-2 řádky, jsou to: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Václav Hanka.   V PC-učebně si zahrají hru vytv...

Úvod do starověkého Řecka - mýty a pověsti 2.0

Jak už to tak bývá, po čase praktikování zveřejněného nápadu ve výuce je čas příspěvek trochu obměnit. Ve výuce ráda používám videa a dokumenty. Děti to baví a hodně si z toho pamatují. Samozřejmě je nutné vymyslet k videím nějakou aktivitu. Ideálně smysluplnou, která povede k cíli hodiny. V případě předložené metodiky bych ideálně viděla cíle 2:  JAK SE PŘÍBĚHY Z ŘECKÉ MYTOLOGIE PROMÍTAJÍ DO SOUČASNOSTI (V JAZYCE ČI KONKRÉTNÍCH MÍSTECH, KTERÁ SE DOCHOVALA DODNES)? JACÍ BYLI ŘEČTÍ BOHOVÉ? CHTĚL/A BYCH VĚŘIT V TAKOVÉ BOŽSTVO? Je to myslím trochu lepší cíl, než "Žáci se seznámí s řeckou mytologií." (Což v podstatě skýtal původní příspěvek). Pokud to dokážete lépe formulovat, do komentářů s tím... Nějaká stručná metodika do kapsy pro práci s videy by byla potřeba jako sůl - každý k tomu přistupuje jinak a možností je spousta. Asi nejhorší verze, a teď budu střílet do vlastních řad, je doplňovací pracovní list. Vím, že jich v sekci videa pár najdete a sama to vnímám jako takovou...

Nebojte se husitů - verze 2.0

Už jste si asi všimli, že občas původní příspěvky upravuji (poznáte podle verze v nadpisu). Husité už to vážně potřebují, pracuji nyní s tématem (alespoň doufám) promyšleněji. Proto zde najdete nyní trochu návodnější metodiku. Tolik k mému předsevzetí, že přípravy mi budou zabírat méně a méně času - takže ne, prostě když mi zbyde čas, tak samozřejmě vylepšuji... 1) UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY Ráda využívám úvodní 4 strany z materiálů České školy bez hranic   o postavení českého království v Evropě na konci vlády Karla IV. (pro ZŠ je to úroveň B , pokud jste na SŠ zvolte obtížnější variantu) pracovní list tisknu oboustranně (2 stránky na jednu) líbí se mi, že se zde pracuje s dobovými prameny a mapami Na tyto webové stránky budu ještě párkrát odkazovat. Ideálně práci s textem zakončete brainstormingem s otázkou: Jak je vnímána všeobecně doba vlády Karla IV.? (žáci mohou ukázat na prstech)  Co si představíte, když se řekne krize? (vypište návrhy na tabuli) Co si představíte, když...